Výročí narození Paula Gerhardta

Životní cesta Paula Gerhardta nebyla snadná - vyrůstal v období třicetileté války, zažil několikrát ztrátu domova, poznal bídu, nemoc i smrt svých nejbližších. Celý život se pohyboval v prostředí německé luterské církve, navzdory tomu, že jejími představiteli nebyl vždy plně doceňován. Ve svých čtyřiceti letech vydává společně s Johannem Crügerem zpěvník Praxis pietatis melica. Zpěvník byl velmi oblíbený, ale nejžádanější v něm byly právě Gerhardtovy písně. Známý a velmi populární básník a farář se stává ve svých padesáti letech diakonem při slavném Nikolaikirche v Berlíně. Po sedmi letech služby je však básník na pokyn svého kurfiřta propuštěn ze služby, protože odmítl podepsat edikt, který zakazoval luteránům stýkat se s kalvinisty. Proti Gerhardtovu propuštění se však zvedla tak velká vlna odporu, že ho kurfiřt nakonec povolal zpátky. V čem bylo tajemství obliby písňových textů Paula Gerhardta, to nám poví náš největší znalec jeho díla, celocírkevní kantor Českobratrské církve evangelické Ladislav Moravetz:

"Paul Gerhardt skládal písně, ve kterých se objevuje centrální křesťanská tematika. Hlavním žánrem, kterému se Paul Gerhardt věnoval, jsou písně o důvěře v Boha, ve kterých se vyznává, že Hospodin je Pánem, kterému smíme důvěřovat i v dobách nepokoje. Tyto písně mají potěšit i v dobách, kdy prožíváme všelijaké problémy buďto v osobním, nebo společenském životě."

Nejslavnější písní Paula Gerhardta je Ó hlavo plná trýzně, vzývající trpícího Spasitele na kříži. Píseň se dodnes zpívá, ale populární byla vlastně vždy, jak o tom svědčí její citace v dílech Johanna Sebastiana Bacha. Hovoří opět Ladislav Moravetz:

Berlínský zpěvník Praxis Pietatis Melica od Johanna Crügera (vydán 1721)

"Objevuje se v Matoušových pašijích velmi často v různých tóninách, objevuje se také v Janových pašijích, objevuje se i i jiných kantátách. Johann Sebastian Bach využíval písní Paula Gerhardta velmi často; Gerhardt je v Bachově tvorbě nejčastěji citovaným německým básníkem."

Písně Paula Gerhardta se objevují ve zpěvnících všech církví dodnes. Jsou totiž dokumentem básníkovy osobní zbožnosti, která inspiruje i dnešního člověka. Jejich témata se odehrávají v prostoru jakéhosi stálého napětí mezi utrpením a radostí. Kříž Ježíše Krista je v nich vždycky postaven do souladu s nadějí - a povzbuzení k naději potřebuje člověk žijící v době třicetileté války stejně jako člověk 21. století.

V příspěvku byly použity ukázky z těchto písní:

Chval Pána svého písní
Ó hlavo plná trýzně
Krásná je modrá obloha