Vyrobeno v Tatře, ale tatrovka to není! Podívejte se, co všechno vzniklo v kopřivnické automobilce při fuškách

15. listopad 2017

Víte, co to byly fušky? Pro ty, kteří netuší, tak upřesníme, že jde mimo jiné o věci vyrobené v práci, které pak člověk použije pro sebe. No a přesně na toto téma teď otevřeli výstavu v Příboře. Jsou na ní tři stovky více či méně bizarních předmětů, které na svých pracovištích vyrobili zaměstnanci automobilky Tatra. Ti je také na výstavu věnovali a mnozí se přišli podívat i na vernisáž.

„My jsme staré Tatrovačky, pane. Mám tady boty na stepování, manžel tady má hvězdu, máme tady více věcí. A je to tady hezké,“ říká bývalá pracovnice Tatry paní Jarmila Drlíková a vede mě k manželovi Karlovi, který zrovna stojí u vitríny a dívá se na vlastní výrobek. Velkou černou hvězdu o velikosti zhruba basketbalového míče.

„Před 40 lety jsem dostával ze Spojených států různé materiály. Viděl jsem tam třeba nábytek, na kterém byla podobná hvězda. Tak jsem si ji vytvořil a nazval jsem to Pentagon Star. V Tatře jsme si mohli legálně koupit materiál. Mistr podepsal výdejku, úředník nám to ohodnotil, zaplatili jsme to a u brány nás legálně pustili. Takže ne, že by se to kradlo,“ popisuje někdejší praxi Karel Drlík.

Výtvory ale aspoň částečně vznikaly v pracovní době. „Tak samozřejmě ten základní tvar ze zbytků jsem si tam nastříhal v pracovní době. Ale potom už to ohýbání nebo malování, to už jsem všecko dělal doma,“ dodává.

Fušerská píseň

S Pavlem Nedomou se teď díváme na drtič ovoce. Co je z toho z Tatry? „Celý ten drtič, jako tu konstrukci, tak to jsem vyráběl doma. Ale to gró, to znamená ten mechanismus, ten válec s těmi ložisky a těmi kotouči, ten byl vyrobený v Tatře. Tak, jak se dělalo. Jeden něco udělal pro někoho, ten druhý zase něco jiného a tímto způsobem fungoval takový ten kamarádský výměnný obchod. Myslím si, že by tady ale dneska měli být pozváni všichni vrátní, co kdysi dělali vrátné. To by bylo zajímavé. Aby se podívali, co všechno jim uteklo,“ dodává pan Nedoma.

Čtěte také

Výstavní síň se na konci vernisáže už trochu vyprázdnila, takže je čas si promluvit s Václavem Michaličkou, autorem výstavy, se kterým to dávaly dohromady jeho kolegyně. Kolik těch předmětů tady vlastně je?

„Je tady 300 předmětů, které byly vyrobené v Tatře ať už v Kopřivnici nebo v Příboře. A jsou to předměty praktické, ale také estetické, dekorativní,“ říká Michalička.

Některé výtvory vypadají dost zvláštně, někdy až bizarně. „Takový pěkný příklad je, že ten výrobce si udělal nová kamna. A měl povolené si opravit svoje vlastní. Takže doma si udělal maketu, kterou nahlásil na vrátnici, tu tam potom vyhodil a zpátky si už tedy přes tu vrátnici pronesl ty kamna nové. Takže i takovým způsobem to fungovalo,“ popisuje autor výstavy.

Na výstavě uvidíte i takový zimní koutek, jsou tady saně a dokonce lyže. Je tam také něco, co vypadá jako dlaha na lyžích, nastavované lyže, které jsou zlomené.

Nástavec se v případě zlomené lyže velmi hodil

„Ten majitel té dlahy, to je vlastně hliníkový nástavec, byl vášnivý lyžař. A lyže se často lámaly, takové ty dřevěné běžky. A on měl problém, že někde uvízl, nemohl se dostat ze závějí. A tak si vyhotovil hliníkový nástavec, který zdokonaloval, měl několik prototypů, na kterých pracoval a vyvinul si to sám pro svou potřebu. A když zlomil tu běžku, tak si nasadil hliníkový nástavec a mohl dojet domů. Takže to je zase příklad takové té vynalézavosti,“ dodává autor výstavy Václav Michalička.

Určitě by se dalo povídat o každém předmětu, ale návštěvníci by se mohli přesvědčit sami. Výstava je otevřená do 2. června příštího roku.

Ve výstavní síni příborského muzea je zhruba 300 předmětů z Tatry
autor: Michal Polášek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.