Vyhynou císařští tučňáci?
Nová studie ukazuje, že do konce století by se s námi mohl rozloučit největší druh tučňáků.
Až 120 centimetrů vysoký tučňák císařský (Aptenodytes forsteri) žije v Antarktidě. Ke svému páření, inkubaci vajec, výchově mláďat a pelichání nezbytně potřebuje mořský led. Otázkou, co tato závislost s tučňáky udělá v době globálních klimatických změn, se zabýval tým odborníků z několika amerických výzkumných institucí. Vědci zkombinovali informace o množství mořského ledu s údaji o populaci tučňáků císařských z Adéliny země (Terre Adélie) v letech 1962 až 2005. Při odhadech budoucího zmenšování ledu přitom vycházeli z modelů Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).
Došli k závěru, že pokud bude tání postupovat v souladu s modely, sníží se do roku 2100 počet hnízdících párů tučňáků ze současných 6000 na pouhých 400. Pravděpodobnost takového "skorovyhubení" - při kterém by zmizelo 95 % populace - je podle článku, který tento týden vychází v Proceedings of the National Academy of Sciences, nejméně 36%. Tučňáci by se svému zániku teoreticky mohli vyhnout tím, že by na hnízdiště přicházeli dříve nebo migrovali na jiná území. Problém je, že na rozdíl od jiných antarktických ptáků, kteří už svůj životní cyklus poupravili, jsou tučňáci císařští zřejmě dost "konzervativní" a něco takového se od nich nedá příliš očekávat.
