Všechnu naději jsem složil v Hospodina

Všechnu naději jsem složil v Hospodina.
On se ke mně sklonil,
slyšel mě, když o pomoc jsem volal.
Vytáhl mě z jámy zmaru, z tůně bahna,
postavil mé nohy na skálu,
dopřál mi bezpečně kráčet
a do úst mi vložil novou píseň,
chvalozpěv našemu Bohu.
Uvidí to mnozí a pojme je bázeň,
budou doufat v Hospodina.

Blaze muži, který doufá v Hospodina,
k obludám se neobrací,
ani k těm, kteří se uchylují ke lži.
Mnoho divů jsi už vykonal, můj Bože,
Hospodine, ve tvých úmyslech s námi se ti nevyrovná nikdo.
Chci je rozhlašovat, mluvit o nich,
je jich tolik, že je vypovědět nelze.
Obětní hod ani oběť přídavnou sis nepřál,
nýbrž protesals mi uši;
nežádals oběť zápalnou ani oběť za hřích.

Tu jsem řekl: Hle, přicházím,
jak ve svitku knihy o mně stojí psáno.
Plnit, Bože můj, tvou vůli je mým přáním,
tvůj zákon mám ve svém nitru.
Zvěstoval jsem spravedlnost ve velikém shromáždění.
Že v tom svým rtům nezbraňuji, víš sám, Hospodine.
Spravedlnost tvou jsem ve svém srdci neskryl,
hovořil jsem o tvé pravdě a tvé spáse.
Nezatajil jsem tvé milosrdenství
a věrnost velikému shromáždění.