Všechno je jinak, než jsme čekali (středa 27. listopadu 2002)
Roman krátkým a přímým přesunem dosáhl (patrně) zimoviště, o němž jsme neměli žádné zprávy. Teploty hlášené vysílačem se drží okolo příjemných 20 st.C. Kateřina patrně nechtěně uvízla v západní Číně, severně od největšího pohoří světa, a její přelety připomínají směs orientovaných dálkových přesunů a bloudění v neznámé oblasti. (Pozn. MB: Podle zcela nových souřadnic Roman opět v Turkmenistánu přeletěl poněkud k východu a Kateřina míří v Tarimské pánvi k severoseverozápadu.)
A to nejhorší nakonec. Petr již do svého zimoviště nedolétne... Základním důvodem našeho smutku je jeho senzor aktivity, který ustrnul od 21.11. na čísle 232. I další technická hlášení potvrzují abnormální situaci. Maximální úroveň signálu klesla o 10 dB a je na hranici rozlišení družicové aparatury. Teplota vysílače se od tohoto data snížila na hodnoty pod 0 st. C. Tak nízkou hodnotu by vysílač nezměřil, pokud by se nacházel na zádech živého ptáka, jehož normální tělesná teplota bývá 42 st. C. Z 5 až 9 kvalitních lokací během každé vysílací periody, kdy družice zachytily celkem 20 až 50 jednotlivých signálů, zbylo nyní jen torzo. Již od 21. 11. je zachyceno každý den celkově pouze maximálně 3 až 5 elementárních signálů (v poslední periodě již žádný - MB), které nedovolují určení souřadnic. Jen v ojedinělých případech umožní nejméně přesnou lokalizaci B za použití algoritmu, který jako základ využívá údaje získané v minulých dnech. I kdyby však vysílač poskytl přesnější lokaci, není možné zjistit nic bližšího. Pohyb v Afghánistánu je omezen nejen současnou politickou situací, ale i zaminováním rozsáhlých území.
Vraťme se však ještě ke Kateřině. 20. 11. se zdálo, že se rozhodla ulétnout před zimou. Vždyť teplota vysílače klesla až k 10 st. C. Během 3 dnů ulétla 370 km JZ směrem přes poušť Takla Makan a zastavila se až na začátku mohutného masivu Kunlun součásti oblouku Himalájí. Byli jsme napjati. K hranicím Indie jí odtud zbýval kousek (asi 150 km), ale právě zde se tyčí mohutné hřebeny Karakoramu přesahující 7000 m n. m. s horami jako jsou K2 či masiv s Nanga Parbat. K dosažení příhodných zimovišť by potřebovala, patrně v jednom kuse, přelétnout celých 550 km, což se v současných podmínkách nastupující zimy zdá nemožné. Asi v poloviční cestě je však velehorský masiv proříznut hlubokým údolím řeky Indus a není vyloučeno, že i zde by mohla najít krátkodobé útočiště. Pokud se nepokusí o přelet hor, očekáváme, že zamíří západně do nepříliš vzdálené oblasti s teplými prameny, o které Ma Ming říkal, že je z celé Tarimské pánve k zimování nejvhodnější. - Zajímavý je směr Kateřinina přeletu z minulého týdne. Snad řízena tajemným ptačím kompasem, pokusila se z míst, kde stávila 1,5 měsíce, pokračovat ve stejném směru jako před odbočením do Číny. Pokud bychom prodloužili tuto trajektorii, dosáhla by zimoviště někde v Pakistánu.