Voděradské bučiny - národní přírodní rezervace
Národní přírodní rezervace Voděradské bučiny byly vyhlášena v roce 1955 na celkové rozloze 682 hektarů. Jde o území, které se nachází mezi Svojeticemi, Struhařovem, Černými Voděrady a Jevany na pravém břehu Jevanského potoka.
Území leží v nadmořské výšce 350-501 metrů. Předmětem ochrany jsou zde staré bukové porosty a zvláštní útvary vzniklé periglaciálním zvětráváním. Pahorkatinný reliéf je na mnoha místech modelován dlouhodobým působením ledu, mrazu a větrné eroze.
Podloží je tvořeno převážně žulami a kyselejšímu podkladu odpovídá i druhová skladba bukového porostu. Ten je smíšen s dubem letním, habrem obecným, osikou, lípou a břízou. V minulosti se zde vyskytovala i jedle, ale vlivem cílených lesnických zásahů byla potlačena. V současnosti je hospodaření v lesích přizpůsobeno ochranářským cílům, jsou zde dokonce i vyhrazené plochy, kde se neprovádějí žádné zásahy.
Voděradské bučiny jsou tak ještě jedny z mála lesů v okolí Prahy, které téměř nebyly narušeny soustavným působením člověka. Právě zde máte možnost vidět, jaká byla před několika staletími skladba porostů ve středních Čechách, jaké rostliny tu kvetly a jací tu hnízdili ptáci.
Národní přírodní rezervace Voděradské bučiny slouží také jako vědecko-výzkumný a naučný objekt Školního lesního podniku v Kostelci nad Černými lesy, který patří České zemědělské univerzitě v Praze. Právě ten zde také od roku 1967 spravuje 6,5 kilometru dlouhou naučnou přírodovědnou stezku s celkem 18 zastávkami. Stezka začíná na hrázi rybníku Jan a končí v Jevanech u penzionu Villa Olga. Naučná stezka Vás provede těmi nejzajímavějšími částmi mohutného lesního komplexu. Malým překvapením jistě bude i archeologické stanoviště, které je do trasy naučné stezky zahrnuto. Seznámíte se s kulatými kameny, jež podle odborníků sloužily k drcení neželezných rud.
Bez zajímavosti není ani bylinné patro, ve kterém se vyskytují typické druhy kyselých bučin jako například bika hajní (Luzula luzuloides), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium) atd. V nižších polohách rezervace a na podmáčených půdách rostou jasanové olšiny.
Kromě běžné lesní zvěře hnízdí ve zdejších lesích řada vzácnějších ptáků, jako je například datel černý, holub doupňák, včelojed, jestřáb a čáp černý. Zdejší potoky jsou domovem chrostíka (Synagapetus moselyi), který se u nás vyskytuje pouze v této lokalitě. V blízkosti rybníků a potoků se setkáte s některými druhy vodních ptáků. Místní rybníky jsou využívány k chovu ryb.
Na území NPR je třeba dodržovat přísný zákaz sběru přírodnin, to znamená rostlin, živočichů i minerálů. Táboření rovněž není povoleno. Automobilem můžete jet pouze po silnici mezi Jevany a Struhařovem, cyklisté se smí pohybovat výhradně po cyklistických. Pohyb pěších turistů je možný pouze po turistických značených stezkách. V zimě se v rezervaci díky nadmořské výšce okolo 500 metrů drží dlouho sníh a tak jsou Voděradské bučiny ideálním místem na běžky, a to i v době, kdy blízká Praha na bílý poprašek již jen nostalgicky vzpomíná.
Doprava
Na dálnici D1 odbočte na exitu 11 a pokračujte do Říčan. V Říčanech se napojíte na silnici číslo 2 směr Kutná hora. Přístup do lesů Voděradských bučin je ze Svojetic, Struhařova, Jevan či Černých Voděrad. Jedna z příjemných možností je začít v Jevanech za hrází rybníka.
Občerstvení
Restaurace v obci Vyžlovka a následné koupání na místním, velmi příjemném přírodním koupališti s travnatou pláží.