Ve čtvrtek uplyne sto let od narození prozaika a scénáristy Ladislava Grosmana, autora Obchodu na korze
První Oscarem oceněný československý film Obchod na korze vznikl podle románu prozaika a scénáristy Ladislava Grosmana, od jehož narození uplyne 4. února sto let. Pocházel z židovské rodiny a mládí prožil na východním Slovensku. Celé jeho literární dílo můžeme poznat díky nakladatelství Akropolis, které od roku 2018 vydává pětisvazkové Spisy Ladislava Grosmana.
Na sklonku loňského roku vyšel v rámci Spisů Ladislava Grosmana svazek, který obsahuje novelu Obchod na korze a romány Nevěsta a Z pekla štěstí. A jak říká editor spisů Jan Šulc, stěžejním tématem Grosmanova díla je svět východoslovenských Židů.
„Musíme si uvědomit, že on se v tom narodil a vyrůstal, velice dobře to poznal a celý život se k tomu vracel. V jeho povídkách sice najdeme některá témata současná, třeba i z Prahy nebo z Izraele, ale to jsou okrajová témata. On se stále vracel k tomu, co prožil před 2. světovou válkou na Slovensku, ke svému dětství, které bylo naprosto unikátní tím, že se tam mísila židovská a křesťanská komunita. Dokonce v románu Adam píše o člověku, který měl obě identity – byl Žid, ale současně byl pokřtěný. Ale mělo to i svůj kolorit, obrovskou vizualitu, píše třeba hodně o zvířatech, o starých lidech – je to zaniklý svět.“
Grosmanova díla se zakládají na reálných příbězích.
„Samozřejmě mění jména a třeba i některé dějové zápletky, něco domýšlí, dotahuje, dofabulovává, ale ten základ je z 90 % skutečný a to jak u románů Z pekla štěstí či Nevěsta tak u novely Obchod na korze nebo u povídek. To jsou momentky ze skutečného života ve skutečné době.“
Za druhé světové války Ladislav Grosman zažil perzekuci i ilegalitu.
„On se ukrýval, byl v odbojové skupině. Po roce 1945 odešel do Prahy, kde vystudoval vysokou školu a začal pracovat jako novinář, scénárista a psal pro film. Ale to období předválečné a válečné ho hodně zasáhlo, mělo na něj určující vliv a prožil ho velmi statečně a divoce, protože kdo se ukrýval nebo byl v odboji, tak si leccos zažil.“
V září 1968 Ladislav Grosman se svou rodinou emigroval do Izraele.
„Tam přednášel scénáristiku na univerzitě u Tel Avivu, ale jsem přesvědčen o tom, že pro něj byla těžká ta osobní izolace a především ztráta Slovenska a celého toho živlu. O tom svědčí to, co dělal a jak psal. On se neustále vracel do dětství na Slovensko. On je zvláštní, že se narodil jako Slovák, ale psal česky. Myslím, že je málo spisovatelů, o kterých můžeme říct, že jsou Čechoslováci nebo česko-slovenští autoři, protože jeho čeština je poznamenaná slovenštinou. Ale je to spisovatel podle mého názoru naprosto výjimečný v kontextu české literatury tím, že je Slovák, v rámci slovenské literatury tím, o čem píše a že píše česky, že odchází do Izraele a tam se věnuje slovenským tématům.“
Nedlouho před svou smrtí dokončil Ladislav Grosman román Z pekla štěstí.
„Je to nesmírně zajímavý román také z 2. světové války o chlapci, který je poslán do Maďarska, kde se má zachránit před transportem do koncentračního tábora a kde prožívá neuvěřitelné bizarní příhody, často je tam plno humoru, nicméně to pozadí a celý příběh je samozřejmě nesmírně tragický.“
Ladislav Grosman zemřel v roce 1981 v izraelském Kironu.