Včelí rojení je proces přirozeného množení včelstva. Co dělat, když narazíte na hrozen včel?

„Včelí rojení je proces přirozeného množení včelstva,“ vysvětluje Richard Těhník z Českého svazu včelařů. „Jedná se o situaci, kdy ve včelstvu vzniká nová matka. Zároveň ta stará matka se s částí včelstva přesouvá do nového obydlí. Odlétá něco okolo deseti, dvaceti tisíc včel. Většinou se usadí v blízkosti úlu, roje můžeme pozorovat na větvích stromů, v keřích, kde utvoří hrozen.“

Tato místa jsou zpravidla dočasným útočištěm. Roj se tam shromáždí a včely pátračky se vydají hledat lepší místo k ubytování. Skrytý prostor, do kterého nefouká a nesvítí slunce. Bývá to třeba dutina stromu. Tam se roj usadí a žije stejným způsobem jako včelstvo, ze kterého pochází.

S novým rojem vzniká nová matka|foto:Fotobanka Pixabay

S rojem všel pomůžou včelaři nebo hasiči

Včely v období rojení nemají tendenci útočit, protože s množením a hledáním nového obydlí mají dost starostí, přesto bychom měli být při pozorování rojů obezřetní. Včelí bodnutí může být nebezpečné, zejména pokud jste alergičtí.

Jak se zachovat, když někde narazíme na roj včel v hroznu? „Odpověď není jednoduchá, záleží na situaci. Radíme vyčkat, jestli se včely samy nezvednou a neodletí bydlet jinam, kde nebudou nikoho ohrožovat. Ideální je řešit roj se včelaři, kteří se o něj zpravidla postarají, seberou ho, případně umístí do nového úlu.“ Pokud se roj objeví na veřejně přístupném místě, kde se zdržuje větší množství lidí, můžeme požádat o součinnost hasiče.

Roj, který se v máji rojí,
za plnou fůru sena stojí
a červnové rojení
nestojí za zvonění
pranostika

To se kdysi říkávalo. Jak si máme slova pranostiky o včelím rojení vyložit a platí i dnes? „Pranostika říká, že roj z květnového rojení býval pro včelaře velmi cenný. Protože takový roj měl poměrně vysokou naději, že řádně přezimuje a v novém roce přinese včelaři kýžený výsledek. Zatímco roje pozdější, červnové neřkuli červencové, už takovou šanci na dobré vyzimování a prosperitu v dalším roce nemají, proto pro včelaře nebyly tak lákavé.“

Pranostika pochází z doby, kdy rojení bylo jednou z mála možností, jak včely množit. Včelaři se snažili včely k rojení přivést, roj odchytit a usadit. V dnešní době používají včelaři jiné zootechnické přístupy, které umožňují včely množit řízeným, plánovaným způsobem a v množství, které včelař potřebuje.