Vášeň, pýcha a chladná odmítavost – krajní polohy hereckého umění J. Adamové
Herečku Jaroslavu Adamovou si nepochybně vybaví všichni ctitelé divadla, filmoví fanoušci, ale rozhodně také - nikoli v poslední řadě - i milovníci rozhlasového dramatického umění. Jakkoli byla schopna hrát sžíravě ironické postavy, třebaže se prosadila v mnoha komediálních úlohách, přesto se do paměti diváků zapsala především jako herečka dramaticky vypjatých postav. Její život byl určen daty: 15. března 1925 – 16. června 2012.
Hrála ženy vášnivé, temperamentní, dokázala s neobyčejnou intenzitou projevit vášeň v těch krajních polohách (od lásky k nenávisti), hrála postavy žen tragických, trpících…někdy i zlých. V rozhlasové tvorbě by právě takovou figuru představovala její Anna v nezapomenutelné hře Ludvíka Aškenázyho Bylo to na váš účet (1964 – cena RAI na Prix Italia). Když už jsme u rozhlasových rolí, jmenujme několik dalších – hrála Ismenu v Anouilhově Antigoně, Soňu v Pavlíčkově hře Babí léto na modré vodě, Lady Pontecrafotvou ve Wildeově Bezvýznamné ženě, matku ve hře Anny Smetanové Černá dáma dává mat, herečku Campbellovou v Kiltyho Drahém lháři, Augustovu ženu Livii v dramatizaci Já, Claudius, učitelku Tichou ve Svěrákově pohádce Kolo se zlatými ráfky… a také hlavní a jedinou úlohu v Cocteauově monodramatu Lidský hlas (1992) – viz zvukové ukázky. Celkový počet hereččiných rozhlasových vystoupení přesahuje počet 150.
Jaroslava Adamová při rozhlasovém natáčení v roce 1951. Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu
Jaroslava Adamová začínala svou hereckou dráhu jako velmi mladá. Hereckou konzervatoř začala studovat už za války v pouhých 14 letech. Studia ukončila v roce 1946. A během války už také statovala v Národním divadle, hrála ve slavném Větrníku. Pak následoval poměrně rychlý sled angažmá v různých divadlech: Divadlo na Vinohradech (1946 – 1950), Městská divadla pražská (1950 – 1951), Divadlo hlavního města Prahy v Karlíně (1951 – 1954), Divadlo estrády a satiry (1954 – 1955), Divadlo satiry (1955 – 1957), Divadlo ABC (1957 – 1962) a pak znovu Městská divadla pražská, kde zakotvila od roku 1962 až do odchodu do penze v roce 1990. Pohostinsky zde hrála až do roku 2007.
Jaroslava Adamová a Jiří Adamíra při natáčení rozhlasové adaptace Shakespearova Richarda III - 1964. Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu
Souběžně se svým působením v divadlech působila Jaroslava Adamová ve filmu, i když příležitostí, které jí film nabídl, nebylo zdaleka tolik, kolik by si zasloužila. O to více se však objevovala v televizních inscenacích. Připomeňme např. Kočár nejsvětější svátosti, kde hrála po boku Jana Wericha. Velmi výrazně se prosadila v dabingu…svůj hlas propůjčovala pravidelně rolím, které ve filmech hrály Sophie Lorenová, Katherine Hepburnová, Jeanne Moreauová nebo Simone Signoretová. V roce 1995 jí byla udělena Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v oblasti dabingu.
Před rozhlasovým mikrofonem spolupracovala nejčastěji s režiséry Josefem Bezdíčkem, Jiřím Horčičkou, Josefem Melčem, Jiřím Rollem a nebo s Janem Bergerem. V té souvislosti však připomeňme, že nevytvářela pouze dramatické role. V rozhlase velmi často a dobře recitovala poezii, vystupovala také sama za sebe (zde např. vzpomínka na herečku Marii Hübnerovou), anebo jako interpretka doprovodných textů – ukázka z pořadu Euphonia.
Kromě hereckých aktivit Jaroslavy Adamové je dlužno ještě zmínit, že byla velmi uznávanou pedagožkou – herectví předávala mladým adeptům na konzervatoři i na pražské DAMU.
Zemřela ve svých 87 letech v roce 2012, dva roky poté, kdy musela po úrazu podstoupit operaci kyčelního kloubu.
Patřila k nejuznávanějším herečkám své generace.
Při rozhlasovém natáčení v roce 1984. Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu