Vánoční strom republiky
V dnešních časech považujeme již za samozřejmost, že od počátku adventu zdobí každoročně centra našich měst vánoční stromy. Vytvářejí zářící atmosféru předvánoční pohody, nabízejí líbezné pohledy na betlémské jesličky, vůni pečených kaštanů a svařeného vína, ale současně také ruch a shon vánoční trhů, kde můžeme zakoupit mnohé z toho, co bychom blízkým rádi dali pod stromeček.
V té záplavě předsvátečního hemžení si už jen málokdo uvědomuje, kdy a kde u nás tradice vánočních stromů na veřejných prostranstvích – přesněji řečeno: vánočních stromů republiky, jak se jim říkalo – vznikla. Pochází z časů první republiky. Během války byla pochopitelně přerušena, a k její obnově došlo až v roce 1945. V následujícím roce, tedy začátkem prosince roku 1946, vznikl zvukový záznam projevu tehdejší první dámy republiky, paní Hany Benešové, který pronesla v souvislosti se vztyčením stromů republiky v městech po celé zemi.
Paní Hana Benešová zmínila v souvislosti s obnovenou tradicí jméno spisovatele Rudolfa Těsnohlídka. S tímto známým brněnským autorem je vznik stromů republiky spojen. Váže se k němu následující tklivý příběh. Stalo se to v roce 1919. Den před Štědrým dnem se Těsnohlídek vypravil se svými přáteli do lesa pro vánoční stromek. Bylo to u Bílovic nad Svitavou, kde tehdy žil. V lese uslyšeli dětský pláč. Za chvíli našli opuštěné malé děvčátko, které bylo téměř zmrzlé. Dítě dopravili na četnickou stanici. Holčičky, která dostala později jméno Liduška, se ujala rodina Polákových z Brna, která ji vychovala.
Těsnohlídka tato událost velmi zasáhla. Rozhodl se věnovat osudu opuštěných dětí a cosi pro ně udělat. Protože dítě nalezl v lese pod smrkem, přišel z nápadem uspořádat, pod rozsvíceným vánočním stromem, charitativní sbírku ve prospěch opuštěných dětí. Myšlenku dotáhl do zdárného konce v roce 1924. 13. prosince toho roku byl poprvé rozsvícen vánoční strom republiky v Brně na náměstí Svobody. Paní Hana Benešová pak v roce 1946 zdůraznila, v čem se tato předválečná tradice po skončené válce proměnila.
Tradice vánočních stromů republiky pokračovala ještě krátce i po roce 1948. Nesla se však už v jiném duchu. Tehdejší první dáma, Marta Gottwaldová, ve svém projevu ke vztyčení stromů republiky v roce 1949 už narození Ježíše ani slovem nevzpomněla.
A plnější a zase o něco radostnější život nastal o rok později – tedy aspoň soudě podle toho, co u příležitosti rozsvícení stromů republiky v roce 1950 říkala Marta Gottwaldová. Dlužno jen podotknout, že tím tradice vánočních stromů na veřejných prostranstvích na dlouhá léta skončila.
