V Turecku vyšla překrásná publikace o dávném křesťanském umění
V Turecku vyšla kniha, která by mohla přinést revoluci do světa uměleckých publikací. Najdeme v ní prvotřídní fotografie pořízené bez ohledu na mimořádné náklady a výsledky soustředěné vědecké práce mezinárodních specialistů. Z deníku International Herald Tribune se dozvídáme, že kniha se jmenuje Posvátné umění Kapadokie aneb Byzantské nástěnné malby ze 6. až 13. století a že ji vydalo istanbulské nakladatelství Ertug & Kocabiyik.
Turecký architekt Ahmet Ertug zcela propadl vášni pro fotografii a od roku 1978 postupně vydal osm knih o byzantské a osmanské kultuře, kde najdeme skvěle reprodukované snímky a grafickou úpravu svědčící o tom, že vydavatel přistupoval ke své publikaci jako k architektonickému projektu, který má přetrvat věky. O snaze o dokonalost vypovídá i kvalita použitého knihařského papíru. Ertugovy knihy vydávané v několika stovkách výtisků po čase nadchly jednoho tureckého obchodního magnáta a nakladatelství Ertug & Kocabiyik bylo brzy na světě.
Od té doby vydávalo přibližně jednu publikaci za 18 měsíců a Ahmet Ertug se dokonce pokusil vypravit faksimile starých bibliografií. Příkladem je Obrázková cesta po Konstantinopoli a řekách Bosporu, kterou v letech 1809 až 1819 vydával malíř a architekt Antoine-Ignace Melling, zaměstnaný na dvoře sultána Selima III., který byl velkým milovníkem umění. Mellingovo postavení mu umožnilo zachytit panovníkovy paláce, otomanskou společnost a Konstantinopol i její okolí.
Zatím poslední Ertugova publikace o kulturní minulosti Turecka je věnována raným křesťanským freskám v Kapadokii. Tato oblast bývala domovem dávných Chetitů a její indoevropské obyvatelstvo přijalo v prvních stoletích našeho letopočtu řeckou kulturu raného a vrcholícího středověku. Zdejší fresky z 5. až 13. století se uchovaly díky tomu, že tvořily výzdobu chrámu vytesaných ve skále, protože volně stojící budovy z této doby většinou podlehly zkáze.
Styl mnoha uchovaných fresek je sice poplatný dobovému byzantskému umění, ale místy z nich vane docela jiný duch. Na jednom výjevu vidíme například stylizované stromy, jejichž větve se jakoby ohýbají před Ježíšem, který žehná svým učedníkům. Poezie této scény je ve srovnání s jinými obrazy z této doby zcela jedinečná. Na Zvěstování Panny Marie se archanděl Gabriel blíží k požehnané dívce téměř skokem a jeho křídla se viditelně zachvívají. Scéna je plná horlivé ochoty, takže zcela odpovídá slovům Lukášova evangelia: "Buď zdráva, milostiplná, Pán s Tebou".
S krásou tohoto výjevu soupeří snad jen chrám Nikefora Fokase, kde je byzantský císař z 10. století vyobrazen na fresce s dalšími členy panovnické rodiny. Nejkrásnější fotografie Ertugovy publikace zachycují kapadocký chrám Merjemana Kilisesi, což turecky znamená Chrám matky Marie. Nepravidelný plán budovy a její skromné proporce kontrastují s velkým měřítkem fresek, které mají v tomto kontextu neodolatelné kouzlo pohádek. Do chrámu se můžeme vypravit jen díky Ertugovým fotografiím, protože budova, které hrozí zřícení, je od roku 1976 pro turisty uzavřena.
Díky zasvěcenému komentáři francouzské historičky Catherine Jolivet-Lévy a kvalitě snímků je Ertugova poslední kniha zatím nejlepším průvodcem po byzantském umění. Skvostná fotografická výprava zachycující nejjemnější podrobnosti a vynikající text vede dopisovatele deníku International Herald Tribune k závěru, že tureckou publikaci musí přivítat každý historik i milovník umění. Jediný problém je v ceně, protože je velmi málo odborníků, kteří mohou za jediný svazek zaplatit 650 dolarů.
Tento příspěvek byl převzat z pořadu Svět viděný internetem, který můžete slyšet každý den od 19 hodin a 10 minut.
