V Rusku musí přijít změna zevnitř, říká rusistka Alena Machoninová. Její román Hella získal Magnesii Literu za rok 2023
„Pociťuji, že zájem o rusky psanou literaturu v Česku teď není, a to ani o tu otevřeně protirežimní. Já to ale budu dál zkoušet, je to má profese,“ říká Alena Machoninová, která v Moskvě a okolí žila posledních zhruba dvacet let. Hana Slívová s ní ve Vizitce mluvila o jejím komplikovaném vztahu k překladu, o situaci před ruskými prezidentskými volbami i debutovém románu Hella; osud knižní hrdiny Heleny Frischerové se autorky dotýká v mnoha ohledech.
Román Aleny Machoninové Hella získal ocenění Kniha roku v rámci Magnesie Litery za rok 2023.
Související
-
S urnou napříč Ruskem a ruské osudy české Židovky. Dvě knihy, které spojuje jméno Aleny Machoninové
Jak fascinující může být vyprávění o smrti, umírání a loučení provázené nesmyslnou byrokracií v současném Rusku?
-
Pořád jsem ještě málo Finem. Každá nová kniha přináší další zradu, říká překladatel Vladimír Piskoř
K finštině, jak říká, se dostal omylem. Původně chtěl studovat ruštinu a angličtinu, ale tato kombinace se v 80. letech na pražské Filosofické fakultě studovat nedala.
-
Ten pocit byl nepopsatelný. Petr Vidlák mluví o prvním setkání s texty Olgy Tokarczukové
Nijak vznešený jazyk, zato příjemně neobvyklá přirovnání, která překladatele nutí hledat alternativy – tak popisuje výrazivo slavné polské spisovatelky Olgy Tokarczukové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
