V létě opět zamíříme na Sibiř (úterý 13. května 2003)
První rok sledování tahu čápů černých v Asii skončil smutně... Ukázal, že cesty tažných ptáků ze Sibiře do zimovišť jsou velmi obtížné a plné nebezpečí - pomoci jim však můžeme jen tehdy, když budeme vědět co nebo kdo je ohrožuje. Současně jsme se dozvěděli mnoho nového jak o čápu černém, tak o samotném ptačím tahu. Zejména Kateřina nás mnohokrát překvapila a její chování může pomoci osvětlit například to, jaké navigační mechanismy ptáci používají nebo jak vznikají jejich tahové cesty.
Potěšitelné je, že Nová odysea nezůstala jen českou záležitostí, ale že se do ní zapojili ornitologové a ochránci přírody z mnoha dalších zemí. Jak by řekl náš přítel, izraelský ornitolog Yossi Leshem, tažní ptáci neznají hranice. Věříme, že mezinárodní spolupráce na tomto a případně také dalších projektech umožní získat mnoho nových poznatků, pomůže zlepšit ochranu čápů i dalších druhů tažných ptáků a koneckonců přispěje také k vzájemnému pochopení lidí, kteří žijí v kulturně velmi odlišných prostředích.
Na letošní rok plánujeme za použití novějších technologií sledování čápů černých z Novosibirské oblasti opakovat. Chtěli bychom lépe poznat jejich tahové cesty a především se co nejvíc dozvědět o jejich zimovištích a strategii zimování na indickém subkontinentu. Tentokrát snad budou osudy čápů s "batůžky" šťastnější... A kdo ví, třeba opět některý poletí pásmem nejvyšších pohoří světa, které je přirozenou laboratoří pro výzkum nejrůznějších aspektů ptačí migrace.