Už si ho viděl? Vždyť je všude: rozhlasový dokument

Dokumenty, které mají zvuk (fotomontáž Nových médií)
Dokumenty, které mají zvuk (fotomontáž Nových médií)

Na čase mu nesejde. Běží hodinu, běží pár vteřin. V Českém rozhlase se s ním roztrhl pytel. Fakt. Poprvé na Radiu Wave, poprvé na všech vlajkových stanicích. Kam pádí? A jak se jeví „očima“ filmu, nevidomého nebo třeba dokumentaristy-kněze? Speciál Archivu ČRo.

„Jako když se cyklista učí jezdit na monocyklu,“ líčí svoji rozhlasovou premiéru zkušený filmař Daniel Kupšovský. Dokument v rádiu má podle něho oproti filmu mimořádnou schopnost: tvůrce se ke zpovídanému dostane blíž, a díky tomu si žánr takříkajíc libuje v intimně laděných příbězích.

„Chceme jít dovnitř lidí, a díky jejich příběhům se podívat na témata jako je strach, gender, život na periferii nebo třeba klima,“ zdůrazňuje osobní přístup Brit Jensen, moderátorka Dokuvlny autorských dokumentů. Vlna má ráda krátké stopáže, a protože nemá hranice, Radio Wave vás naráz zavede na WC i válečnou frontu.

Čtěte také

„Jsem odkázán na to, co slyším, ale dokument mi umožňuje vidět věci do hloubky,“ vyzdvihuje nevidomý publicista Jakub Kamberský. Jak zní dokument o mašíblech a jak snímek o asexuální dívce fascinované smrtí? Okomentuje člověk, kterému rozhlas vyvolává představy „čím dál plastičtější“ a „hmatatelné“.

„Slyšíte slova, která někdo říká, a vidíte, jak člověk vypadá. Ale pokud chcete vyhmátnout, o co opravdu jde, musíte číst, co je za tím,“ vystihuje svoji práci kněz- dokumentarista Jan Hanák. Jak zní jeho dokument – oltářní obraz?

A jak by točili 13letí kluci ve válce a na moři? Sledujte tradiční žánr v jeho rozpuku, netradičníma očima webového seriálu Archivu Českého rozhlasu.