Ukrytý renesanční obraz
Na obrovité Narození Páně renesančního malíře Jacopa Tintoretta se odborníci na jeho dílo dívají poněkud svrchu "Je to taková všehochuť," říká v rozhovoru pro americký deník Boston Globe kunsthistorik Frederick Ilchman, "ale každý vám o tom díle bude tvrdit, že je těžko pochopitelné nebo složité." Zní to trochu jako výmluva, ale nakonec se ukázalo, že obraz je daleko složitější, než by kdokoli čekal. V průběhu jeho restaurování a přípravy na výstavu čekal galerii překvapivý objev. Ukázalo se, že Tintoretto změnil svůj původní záměr, ořízl původní plátno a teprve za dalších dvacet let se pustil do úplně nové kompozice. Z původního vertikálního Ukřižování se stalo horizontální Narození Páně.
"Často se stává, že zrentgenujete nějaký obraz a pod ním najdete úplně jiné téma," říká organizátor bostonské výstavy, kde budou k vidění renesanční mistři Tizian, Tintoretto a Veronese, "ale na takovou likvidaci vlastního obrazu narazíte v evropském umění velmi zřídka." Spodní malba, která původně nic zvláštního neslibovala, se navíc ukázala jako mnohem zajímavější, než se čekalo. Obraz z roku 1580 je promyšlená barevná kompozice, v jejímž popředí jsou velké svalnaté postavy, v pozadí je ikonická náboženská scenérie a výjev doplňují rozmanitá zvířata.
Jedna z hlavních postav, krásně oděná svatá Anna se dívá ve směru, kde leží jasné dítě, ale její pohled klouže kousek napravo, kde je jehňátko. Matka Panny Marie v úleku rozhazuje ruce. Vousatý pastýř za ní si dítěte vůbec nevšímá a zírá na nějaký bod na nebesích. Schoulená Panna Marie, světlá postava v jasně modrém plášti, vybočuje z rozměrů celého obrazu. Kdyby se vztyčila do své plné výšky, ocitla by se mimo plátno. Její manžel Josef je naopak plochý a jakoby stlačený. Některé části obrazu jsou mistrovsky propracovány, ale jiné jsou jen nahozeny a vypadají skoro nemotorně, jako by je malíř jen ve spěchu naznačil.
Když konzervátoři bostonského muzea nechali obraz před šesti měsíci zrentgenovat, netušili, že je čeká velké překvapení. Ukázalo se, že se obraz skládá ze šesti pláten sešitých dohromady a že dvě vrchní vrstvy - pastýř a tři králové - byly namalovány později jinou rukou. V malbě pod scénou Narození byl ukryt další objev. Pod starým pastýřem byl mladší holobradý muž - zřejmě světec. U jeho hlavy se vznášelo něco, co vypadalo jako zadnice anděla. Konzervátoři v tuto chvíli poprvé opravdu užasli.
Potom si všimli, že střední část plátna je daleko temnější než jeho okolí, což nedávalo žádný smysl za předpokladu, že celý výjev byl namalován ve stejné době. Odborníci si pak všimli, že nad hlavou Panny Marie je pár nohou a ještě něco, co vypadalo jako svisle postavený kus dřeva. Napadlo je, že to musí být ukřižování, ale převzaté z jiného, už téměř dokončeného obrazu, o němž nic nevěděli. Příští rentgenování jim připravilo další překvapení - za hlavou Panny Marie byla noha anděla, pod zvířaty se schovaly nadýchané obláčky a pod stromem byla ukryta další postava zírající na nebe přesně tak, jako pastýř na horním obraze.
A tak se ukázalo, že pastýř ze scény Narození Páně se ve skutečnosti díval na ukřižovaného Krista. Poslední kousek skládačky zapadl při manipulaci s digitálními obrazy z rentgenových záznamů. Pod prostřední částí vrchního obrazu se daly čtyři další vrstvy složit do úplně jiného, zcela samostatného výjevu. Jeho ústřední postavou byl Kristus - přesněji řečeno jeho nohy zjevně přibité na kříž, na se s hrůzou dívá Marie a její matka. Dva muži vypadající jako světci jsou obklopeni adorujícími anděly.
Proč Tintoretto tak radikálně změnil svůj obraz? Teorie odborníkům nechybí - jeho klient možná upustil od zakázky nebo ji odmítl zaplatit. Obraz mohl být dokončen, ale pak byl poškozen. Mohl být také úplně v pořádku, ale později se ukázala možnost jiné, výnosnější zakázky, v níž by se hotové postavy sestavily do nového obrazu, na které už převážně pracovali malířovi pomocníci. Zůstávala však otázka, kam zmizela horní vrstva původního obrazu. Dodnes je to velká záhada, ale uvážíme-li Tintorettovu hospodárnou povahu, můžeme si představovat, že malíř nechtěl zahodit žádné plátno, takže by se původní obraz dal najít pod jiným výjevem, pravděpodobně v některém benátském kostele.
Konzervátor Frederick Ilchman byl se svým objevem velice spokojen, ale nejen kvůli odhalení neznámého Tintorettova obrazu. Narození Páně, které vzniklo jeho přemalbou, je podle něj nepochopené a podceňované a jeho hodnocení by se mělo zlepšit. Výstava Tizian, Tintoretto, Veronese - rivalové v renesančních Benátkách bude v bostonském muzeu otevřena 15. března. Objev skrytého Tintorettova obrazu přiměl organizátory, aby jeden sál věnovali technickému průzkumu obrazů včetně rentgenového rozboru Narození Páně, které bude možná po výstavě analyzováno ještě důkladněji.
Proměny obrazu si můžete prohlédnout na stránce http://www.boston.com/news/graphics/20081223_tintoretto/.
