Třetí čáp a mladý orlosup (Erdenetsogt, sobota 16. července 2005)

16. červenec 2005

Dva dny jsme pátrali po hnízdech čápů černých v povodí řeky Baidrag asi 500 km západně od Ulánbátaru. Prohlédli jsme asi 70 km skalisek a útesů podél řeky a jejích vyschlých přítoků, ale našli jsme jen tři prázdná čapí hnízda. Letošní sezóna zde zřejmě nebyla pro čápy příznivá. Při cestě k další řece stékající z pohoří Changai, jsme se dostali až do výšky 2.580 m n. m. Cestou stále prohlížíme skály a právě v tomto místě jsme objevili hnízdo orla stepního se dvěma vzletnými mláďaty. Při sestupu do údolí projíždíme kolem bezodtokových jezer, která jsou útočištěm vodního ptactva. Párek vznešených labutí zpěvných pluje se čtyřmi mladými, zatímco několik rodinek pestře zbarvených husic liščích má mláďat mnohem více.

Údolí řeky Tujin nás vítá nadějně - pozorování prvního čápa několik kilometrů severně od města Bajangkongor potvrzuje, že jsme na správné cestě. Další dva čápi černí sice postávají v lukách až o 20 km dále nad "střediskovou obcí" Erdenetsogt, ale může to být pár krmící mláďata. Jejich pozorování věnujeme celé odpoledne a končíme až za tmy. Mezitím čápi sbírali hlavně kobylky v trávě a vodní hmyz na okraji vody. Naše očekávání, že poletí krmit mláďata, se nenaplnilo, dokonce se k nim při soumraku přidal další čáp, podle zbarvení asi loňské mládě. V pátek s rozedněním a ve studeném větru už Kamil hlídkoval vysoko ve stráni, ale chování čapího páru potvrzuje, že mláďata nemá. Oba opět sbírají potravu a pak v klidu odpočívají mezi pasoucími se jaky a dalším dobytkem.

Skála s čapím hnízdem

Před polednem se vydáváme na cestu zpět po proudu, abychom znovu prohlédli skály na pravém břehu, které byly předchozí den odpoledne v hlubokém stínu. Cestou bereme "stopaře", staříka ve svátečním dlouhém kabátě "délu", který dosud jel na koni se synem. Auto je pro něho přece jen pohodlnější, i když sdílí přední sedadlo s Odchu, naším průvodcem, který s ním rozmlouvá. Celý rozhovor vzápětí shrne Odchu takto: "Zná čápy a říká, že asi hnízdí na první nebo druhé vysoké skále dolů po proudu." Kéž by to byla pravda, myslím si. Takových tipů jsme od místních lidí už dostali několik a zatím nic. První vysoká skála nás zaujme přeletem východoasijského druhu orla mořského Haliaetus leucoryphus a na druhé, ještě vyšší skále přitahuje pozornost mladý orlosup bradatý, žadonící o potravu asi 40 metrů vysoko na skalním výstupku poblíž hnízda, které už opustil. Přilétající dospělý orlosup přináší kořist a mládě krmí. Kolegové přihlížejí fascinující podívané a já si vzpomenu na doporučení "stopaře" a sklouzávám dalekohledem na nejnižší partii rozsáhlé skalní stěny, těsně nad hladinu jednoho z ramen rozlévající se řeky. V zorném poli se mi objevuje hnízdo s mláďaty! "Ano jsou tam čtyři mladí čápi, asi šest metrů vysoko na odděleném kusu skály," potvrzuje Kamil moje pozorování. Úžasné, našli jsme třetí obsazené hnízdo a na první pohled se jeví jako dobře přístupné.

Při pohledu na nedaleké jurty si vzpomínáme na Gombovo doporučení, když ve středu odjížděl zpět do Ulánbátaru, abychom nevzbuzovali přílišnou pozornost naší prací, protože i když máme všechny potřebné dokumenty a povolení, místní úředníci je mohou všelijak zkoumat a zbytečně zdržovat. Ostatně už včera večer nás navštívil místní činovník a zajímal se, co tady děláme. Byl značně posilněn alkoholem, což ještě znásobilo nepříjemný dojem z jeho návštěvy. Maskujeme naši další přítomnost zájmem o místní klášter. Necháváme se pozvat na pozdní oběd do jedné z jurt, kde zároveň přihlížíme podvečernímu dojení koz, kobyl a další péči o hospodářství. Stmívá se až pozdě, instalaci sklopky tedy necháváme až na večer. Hnízdo je pro čtyři mláďata dost malé, navíc částečně pod převisem. Možná budou při odchytu problémy.

Také třetí čáp odletěl s "batůžkem" do světa...

Řídím si budíka na 6.50, ale budím se už před šestou. Za chvíli vstávají naši mongolští přátelé a kolem půl sedmé slyším, že čáp už krmí mláďata! Náš kemp se totiž nachází přímo naproti skále s hnízdem. Dnešní odchyt bude nový v tom, že sklopku budeme spouštět přímo z auta, se kterým zajedeme do vyschlého řečiště asi 300 metrů od hnízda. Jediná možná přirozená skrýš je až daleko za ohybem skalní stěny a dálkové ovládání tam nefunguje. Čápi nás svojí brzkou ranní aktivitou překvapili a tak už kolem sedmé sedíme v autě a jsme připraveni na odchyt. První dva pokusy jsou neúspěšné, dospělý čáp stojí na okraji hnízda a stačí odletět. Teprve po úpravě sklopky je třetí letošní mongolský čáp odchycen. Připevnění vysílače zajišťují Luboš s Kamilem přímo pod skálou, já a Odchu demontujeme past a kroužkujeme mláďata a Honza přichází fotografovat vypouštěného čápa. Asi hodinu po odchytu se již čáp vznáší vysoko nad skálou s mladým orlosupem, který je neustále hladový a znovu se hlasitě dožaduje další potravy bez ohledu na naši přítomnost.

Stojící mládě na hnízdě, ostatní spí
autor: František Pojer
Spustit audio