Tragédie Richarda Williamsona
Papež Benedikt XVI. minulý týden rehabilitoval skupinu duchovních, kteří byli exkomunikováni z katolické církve za jeho předchůdce Jana Pavla II. Je mezi nimi i britský biskup Richard Williamson, který popírá holocaust. Celá záležitost vyvolala obrovský skandál a ostrou reakci několika zemí, především Německa. Vatikán se od Williamsových postojů sice distancoval, kritiku se mu ale nedaří zažehnat.
Starý aforismus se ptá, co je opakem pravdy? A odpovídá: opakem pravdy není lež, ale jiná pravda. Můžete si říct, že je to vtipně vyjádřený nesmysl, ale zmíněné rčení vystihuje existenci dvou různých kultur v západní společnosti. Někdy se to označuje jako spor konzervativců a liberálů, nebo jako debata vyznavačů osvědčených tradic proti modernistům. Otázka, zda existuje jedna, nebo více pravd, rozděluje svobodnou společnost a odpověď na ni má důsledky v nejrůznějších oblastech, od politiky až po vztahy různých náboženství.
Tragedie Richarda Williamsona spočívá ve zvláštním, ale poučném paradoxu. Jako oddaný zastánce pravdy začal obhajovat zjevnou lež. Popírání holocaustu je totiž možné jen s očima zavřenýma před skutečností. Jeho tvrzení, že v koncentračních táborech nezemřelo 6 milionů židů, ale jenom 200 000 nebo 300 000, a že žádný z nich neskončil v plynové komoře, je na úrovni "teorie", podle které děti nosí čáp. Na rozdíl od ní je to ale názor nebezpečný, neboť bagatelizuje strašný zločin 20. století. Proto je popírání holocaustu v některých zemích trestné. Například v Německu, kde byla reakce na kroky Vatikánu nejostřejší.
Jak se ale mohl stát Williamson obětí takové zaslepenosti? Možná zapomněl, že ve vztahu k pravdě nestačí brilantní mozek. Potřebná je i pokora. Nejhorší věci napáchali v minulém století lidé, kteří se cítili jako vlastníci pravdy (a mnohdy to nebyli žádní hlupáci). Na místě je ale i otázka, jak je možné, že se papež dopustil tak vážného faux pass? Proč rehabilitoval člověka s natolik absurdními názory? Nebo, jak to vyjádřil polský tisk, proč opustil cestu svého předchůdce Jana Pavla II., který Williamsona exkomunikoval?
Povrchní odpovědi poukazují na špatně fungující mechanismy ve Vatikánu nebo tvrdí, že papežovo okolí není příliš bystré. Skutečnost bude ale asi trochu hlubší. Benedikt XVI. dlouhodobě varuje před relativizací pravdy, která je hrozbou pro západní svět. I on je, stejně jako Williamson, přesvědčen, že opakem pravdy je lež. Ve jménu jednoty církve ale rehabilitoval člověka, který pravdu otevřeně popírá. I to je vlastně paradox.
