Temná minulost jeskyně Výpustek

18. březen 2011

Kolik proměn může prodělat rozsáhlý jeskynní systém, je vidět na prostorách Výpustku. Kdo by při jeho prohlídce očekával podzemní dvorany přeplněné krápníkovou výzdobou, bude asi zklamán. V odlehlejších partiích taková místa jsou, ale zatím nebyly zpřístupněny veřejnosti. Historie jeskyně v Křtinském údolí v Moravském krasu je pestrá a překotná tak, že nemá nikde u nás obdoby.

Před staletími byl Výpustek považován za nejrozsáhlejší jeskyni na našem území. Jedná se o ponorový dvoupatrový systém vytvořený vodami Křtinského potoka a jeho přítoků. První písemné zmínky pocházejí ze 17. století od mastičkářů. Z téhož období popisuje jeskyni Výpustek M. A. Vigsius, který upozorňuje na nebezpečné hluboké propasti. Roku 1807 zhotovil knížecí inženýr František Lola první mapu, která se však nedochovala. Významnou etapou speleologických průzkumů byly opakované návštěvy starohraběte Huga Františka Salma, který označil Výpustek za větší podzemní systém, než byly Sloupské jeskyně. Při průzkumech si značil cestu plevami a aniž dosáhl konce, odhadl délku všech chodeb na 7 kilometrů. Salm popisuje některé části jeskyně jako mimořádně nebezpečné a údajně sám nechal některé chodby zazdít. Salmem popisované prostory pak byly dlouho hledány a dodnes není jasné, zda se je všechny podařilo opětovně objevit.

Nejkrásnější partie jeskyně, Salmův Výpustek, je prozatím veřejnosti nepřístupná.

Průzkum Výpustku prováděl i ve druhé polovině 19. století dr. Jindřich Wankel (děd profesora Absolona). Velký význam měly průzkumy Ing. H. Bocka na počátku 20. století, který sestoupil do propastí a nalezl podzemní tok Křtinského potoka. Ve 20. letech se zjistilo, že usazené hlíny v prostorách Výpustku obsahují vysoké procento fosforu. Podobně jako v jiných jeskyních byly tyto fosfátové hlíny těženy. Výsledkem bylo, že profily chodeb a dómů se snížily o několik metrů, zanikly některé skalní přepážky a z bludiště chodeb se staly mohutné prostory. Přínosem byl nález kompletních koster jeskynních medvědů a další pravěké zvířeny.

Devastaci prodělala jeskyně Výpustek v roce 1938, kdy zde Československá armáda zbudovala muniční sklad. Aby se do podzemních prostor dostaly nákladní automobily, byly sestříleny překážející skalní přepážky. Za druhé světové války Výpustek využívala německá armáda, která zde vybudovala továrnu na součástky k leteckým motorům. Při ústupu Němci zařízení továrny zapálili. Dodnes se dochovala podzemní kotelna, která části jeskyně vyhřívala až na 20 stupňů. Po válce probíhal v dílčích etapách další speleologický průzkum odlehlých částí Výpustku. Počátkem 60. let však jeskyni vhledem k mezinárodní politické situaci převzala opět Československá armáda, která v jedné z hlavních chodeb vybudovala protiatomový kryt pro záložní velitelské stanoviště v případě jaderného konfliktu. Rozsáhlý klimatizovaný objekt spravovala armáda až do roku 2001, kdy byl vyňat ze systému bojové pohotovosti a odtajněn. V roce 2005 převzala jeskyni do své péče Správa jeskyní České republiky, která ji po nutných rekonstrukcích zpřístupnila veřejnosti.

Během prohlídky se návštěvníci podrobně seznámí s bohatou historií Výpustku. Ve vstupním vestibulu si můžeme prohlédnout pestrou fotodokumentaci a expozici zajímavých předmětů, mj. i lebek jeskynních medvědů. Pancéřovými dveřmi se dostaneme do krytu, kde uvidíme všechny zajímavé části podzemního vojenského zařízení. Z krytu prohlídka pokračuje do Medvědího sálu. Zde je již v některých partiích patrný původní přírodní charakter jeskyně. Medvědí sál přechází v Babickou chodbu, z níž vybíhá veřejnosti nepřístupné pokračování do tzv. Salmova Výpustku. Jeho prostory mají zcela přírodní charakter a velmi krásnou a bohatou krápníkovou výzdobu.

Pozůstatky německé kotelny, která za války vytápěla jeskyni.

Návštěvní trasa pokračuje kolem pozůstatků německé kotelny do Jindřichova sálu, kde se nachází pamětní deska z roku 1883 připomínající návštěvu Jana Lichtenštejna. Lichtenštejnové v těchto a dalších snáze přístupných prostorách provozovali již na začátku 19. století veřejné prohlídky – jeskynní prostory osvětlovali loučemi. V Jindřichově sále je ve stropních partiích zachován původní charakter jeskynních prostor a narůstá zde mladá brčková krápníková výzdoba (jedná se o prvotní tenké duté krápníky konstantního průměru – pozn. red). Nakonec si prohlédneme tzv. strojovnu náhradních zdrojů pro podzemní kryt a po krátkém úseku návštěvního okruhu podzemí opouštíme. Jeskyně Výpustek má řadu dalších částí, které nebyly poznamenány lidskou činností a probíhá zde intenzivní speleologický průzkum, veřejnosti je nově přístupná od roku 2007.

Článek a fotografie poskytl časopis Naše příroda.

Občanské sdružení Naše příroda je neziskovou organizací. Jejím základním cílem je informovat o přírodě, životním prostředí a jejich ochraně.


Spustit audio