Téma Auditoria: Hongkongská chřipka – zapomenutá pandemie 20. století, která za sebou nechala přes milion mrtvých
Covid-19 se společně se španělskou chřipkou zapíšou mezi nejvážnější pandemie, jaké za posledních 100 let prošly světem. Nebyly ale jediné – planetou mezitím proběhla celá řada dalších, mírnějších vln onemocnění. Jednou z těchto pandemií bylo i šíření viru A/H3N2, pokřtěného hongkongská chřipka.
Nemoc propukla v červnu 1968 v Hongkongu, kde doktoři během pouhých dvou neděl zaznamenali 500 000 případů. Zde také chřipka získala svoje jméno. Odtud se nemoc postupně šířila do jihovýchodní Asie, Indie a Sovětského svazu, odkud v zimě dorazila do východní Evropy. Do USA se dostala přes demobilizované vojáky, navracející se z vietnamské války. V prosinci o nástupu pandemie ve Spojených státech i po světě informoval i Československý rozhlas.
Československu se ale nemoc zatím vyhýbala a z rubriky krátkých zahraničních noticek se jen pomalu propracovávala na přednější stránky. Během ledna se pandemie plížila do západní Evropy, 28. 1. 1969 pak Rudé právo informovalo o rozšíření do celkem 15 zemí světa, mj. do Británie, Holandska a Polska. Zde byla situace obzvláště vážná, jak si lze poslechnout na dobové nahrávce. Podle dobových zdrojů zde mělo být nakažených půl milionu lidí a jen ve Varšavě se nacházelo 230 000 nemocných.
Každopádně ještě poslední lednový den vrchní hygienik Československa informuje, že chřipka u nás zatím nehrozí.
Hongkongská chřipka doráží do ČSSR
6. 2. 1969 ale v Rudém právu vyšla kratičká výstražná zpráva nazvaná „A2-Hongkong už i u nás“. Hospitalizovány byly dvě ženy, které pracovaly v továrně v Semilech a jednou týdně se vracely do rodného Polska. Třetím nakaženým byl jistý muž z Prahy, který rovněž nedávno přicestoval z Polska.
O dva dny později už se hongkongská chřipka dostává na titulní stránku. Palcové titulky v té době ale patří válce ve Vietnamu, kosmické misi Apollo a tzv. polednové politice, tedy velké politické reorganizaci, kterou u nás začínala normalizace. V únoru pak množství nemocných vzrostlo na desítky tisíc, kritická se situace zdála obzvláště ve východních Čechách. Zde bylo ještě koncem března 20 000 nemocných. Chřipka, alespoň podle zpráv denního tisku, neustupovala ani v dubnu. Přesto, ve srovnání s okolním světem jako by se Československu epidemie vcelku vyhnula.
Zima 1969-70
Hongkongská chřipka udeřila ve dvou vlnách, a zatímco první smetla především severní Ameriku a Evropu v zásadě ušetřila, druhá vlna měla přesně opačný vývoj. V Evropě tak epidemie naplno propukla až v zimě na přelomu let 1969 a 1970. Tentokrát už byli všichni ve střehu. Virus v polovině prosince zasáhl Jugoslávii, Británii a západní Německo. 28. 12. 1969 měla Itálie 15 milionů nemocných a virus se vracel i do Československa. Epidemie řádila v severních Čechách, v Praze toho dne nemocnice hlásily 20 000 případů chřipkového onemocnění a lékaři z krve pacientů nakonec izolovali A/H3N2. Hongkongská chřipka byla zpět. Český rozhlas tenkrát pří té příležitosti vyzpovídal předního epidemiologa Antonína Kazmara.
Za povšimnutí stojí kritika ministerstva zdravotnictví, které zanedbalo prevenci. V Praze tak ve velkém onemocněli zaměstnanci dopravního podniku (do práce jich nakonec nepřišlo hned 1000). K chřipce se ve výsledku začaly přidávat i logistické problémy.
K 4. 1. 1970 je v Československu 90 000 nemocných, lidé skupují navzdory vládním doporučením léky ve velkém, v různých městech funguje hromadná doprava v nouzovém režimu a školy mají do půlky ledna chřipkové prázdniny. Československý rozhlas tenkrát vyzýval studenty, ať jdou během nucených prázdnin na brigády a zastanou profese, které jsou pro chod státu nezbytné.
Nejenže řádila hongkongská chřipka, ale zima roku 1970 byla navíc mimořádně studená a k tomu všemu se přidaly limity centrálně plánovaného hospodářství. Kvůli mrazu uvízlo v jednu chvíli na kolejích skoro 3000 vagonů a Praze se tehdy nedostávalo uhlí na vytápění. Skandální organizace se tehdy řešila jak v Rudém právu, tak na vlnách Rozhlasu.
Dopady
Od 12. 1. už ale noviny hlásily, že chřipková vlna polevuje. Nemocných bylo v následujícím týdnu sice stále ještě přes 200 000, ale jejich počty začaly už opadávat. 21. 1. Rudé právo konstatuje, že je hongkongská chřipka v Československu na ústupu a 27. 1. tento stav potvrzuje Světová zdravotnická organizace: chřipková pandemie polevuje po celém světě.
V Československu tenkrát chřipku prodělalo na 15 % veškeré populace. Ve světě na ni zemřelo mezi jedním až třemi miliony lidí, což představovalo nárůst úmrtnosti přibližně o 0,5 %. V Československu soudě podle statistických ročenek zemřelo roku 1970 na nemoci dýchacího ústrojí asi o 1 500 až 2 000 lidí více než v předcházejících letech.
Epidemie měla podle lékařů mírnější průběh, protože A/H3N2 byl podobný asijské chřipce, která světem proběhla o dekádu dříve. Populace jednotlivých států tak už mohly získat imunitu během předešlé krize.
Hongkongská chřipka, přestože je mezi pandemiemi považována za mírnější, byla do příchodu SARS v roce 2002 a ještě spíše „prasečí chřipky“ v roce 2009 na dlouhou dobu poslední vysoce infekční epidemií, jež prošla celým světem.