Tajemství života

Bál Šem Tov na ně upřel tázavý pohled a řekl: „Tak to já nevím, milí přátelé“. Zaskočení učedníci nechtěli věřit svým uším. Hleděli jeden na druhého a pak na rebbeho s neskrývaným rozčarováním.

Už už se chystali dát najevo své zklamání, když Bál Šem Tov promluvil znovu: „Ale povím vám příběh. Jeden král měl dva rádce, Ivana a Vasila. Stalo se, že oba rádcové přijali od králových nepřátel úplatek a spikli se proti němu. Dopustili se velezrady. Král ale spiknutí odhalil a oba rádcové měli být podle zákona popraveni.

Jenže král je měl oba velmi rád a popravit je nechtěl. Rozhodl se, že obejde platný zákon a nabídne jim milost. Nechal natáhnout silný provaz mezi dvěma kopci nedaleko královského hradu. Rádcům řekl, že mají možnost zachránit si život. Když přejdou po provaze z jednoho kopce na druhý, budou omilostněni.

Jako první se osmělil Ivan. Nechal se strážemi odvést na první kopec, opatrně vstoupil na provaz, roztáhl ruce a vyrazil k protilehlému cíli. Občas se trochu zakymácel, několikrát opravdu nebezpečně zavrávoral, ale nakonec vždycky své výkyvy vyrovnal a šťastně se dostal na protější kopec. Získal milost a zachránil si život.

Druhý rádce Vasil, který všechno užasle sledoval, na Ivana čekal dole v údolí. Objal ho a vzápětí se ho naléhavě zeptal: „Jak jsi to dokázal, Ivane, že sis zachránil život? Prozraď mi to tajemství, tajemství života“. „Tajemství života?“ odpověděl zamyšleně Ivan.

„Já vlastně nevím. Když jsem se nakláněl moc doleva, přesunul jsem váhu doprava, dokud jsem nezískal rovnováhu. A když jsem se nakláněl moc doprava, přesunul jsem váhu doleva, dokud jsem nezískal rovnováhu. A takhle jsem šel celou cestu k cíli. V tom to asi bude, to tajemství života“.

„Ano“, uzavřel své vyprávění Bál Šem Tov, a užaslí chasidé mu jen viseli na rtech, „v tom to asi bude“.