Švýcarsko a minarety
A teď se podíváme do Švýcarska, které řeší zajímavou otázku: zda islámské minarety patří do tradiční švýcarské krajiny. Výstavba mešit probíhá ve většině evropských měst bez větších problémů, někdy se ale ozvou odpůrci, kteří kladou otázku, jak jsou vlastně tyto stavby financovány, nebo jakému účelu mají ve skutečnosti sloužit. Švýcarský případ je v tomto směru skutečně zajímavý.
Odpůrci mešit ve Švýcarsku zaznamenali úspěch: podařilo se jim získat 115 000 podpisů pod iniciativu, jež se staví proti výstavbě minaretů. Tvrdí, že podoba tradičních muslimských věžiček je cizí švýcarské krajině, kterou dobře známe například z obalů výtečných čokolád. Jak by asi lidem chutnala taková pochoutka, kdyby idylickou krajinu s krávou, loukou, vesničkou a kostelíkem rušily někde na obzoru minarety? Pro mnoho Švýcarů je to asi jako kdyby chtěl někdo u nás domalovat mešitu do Ladových obrázků.
Iniciativa proti minaretům uvádí ale i pádnější argumenty, jež stojí za zvážení. Výstavba mešity prý není v očích muslimů aktem náboženským, ale mocenským. Symbolizuje nárok na dané území - což odporuje základním lidským právům. Protagonisté petice tvrdí, že muslimové staví náboženství nad státní orgány - a tím se dostávají do sporu s federální ústavou, podle níž je ve Švýcarsku oddělena církev od státní správy, jejíž působnost je jasně definovaná.
K vyvolání lidového hlasování o nějaké otázce, stačí 100 000 podpisů právoplatných voličů, jež byly získány za méně než 18 měsíců. Není tedy pochyb o tom, že obavy z minaretů sdílí mnoho obyvatel, protože kampaň běží pouze od května. Podpisy se iniciátorům podařilo sehnat rychle. Horší bude přesvědčit státní orgány, že případné referendum neprotiřečí ústavě. Podle politické reprezentace totiž porušuje náboženskou svobodu, takže je předem odsouzeno k neúspěchu.
Proti kampani se postavila i federace církví, jež označila iniciativu za "nevhodnou". Kromě toho poukazuje na vedlejší důsledek, kterým je zbytečná polarizace společnosti. Ta zhoršuje podmínky pro potřebnou integraci muslimů. Ve Švýcarsku jich žije 311 000 - většinou pocházejí z Balkánu a přišli tam během války v bývalé Jugoslávii. Mešity jsou zatím v zemi dvě - v Curichu a Ženevě.
Bude tedy zajímavé sledovat, jak se otázka švýcarského minaretového referenda vyvine. Jeho uspořádání není pravděpodobné. Celá záležitost ale vysílá důležitý signál. Obavy části Evropanů z islámu, šířícího se kontinentem, vyvolaly nečekané reakce v tak mírumilovných zemích, jakými jsou Dánsko, Holandsko nebo Británie. Možná tedy uslyšíme pokračování evropské debaty právě ze Švýcarska.
