Světový den nemocných
Co má v lidském životě největší cenu? Jednoduchá otázka, složitá odpověď. I když by se pomyslný žebříček hodnot v mnoha případech různil, čelní pozice určitě obsadí zdraví. Především na nemocné, ale také na ty, kdo o ně pečují, chce upozornit Světový den nemocných. Jan Pavel II. jeho slavení ustanovil na 11. únor. V katolické církvi má své místo už od roku 1992.
V bílém hábitu putuje kolem lůžek nemocných. Kromě práce nemocničního bratra, který pomáhá pacientům zvládat fyzickou a léčebnou stánku nemoci, působí bratr Marek také jako kaplan. Nemocným tak přináší ještě jednu pomoc, neméně důležitou - duchovní.
„Každý z těch lidí ví, že mě může požádat o nějaký rozhovor. Jsem také katolickým knězem, tedy i o svátosti nebo zprostředkování. Ale často jsou to právě lidská témata, o která se snažím. Zkrátka dát těm lidem prostor, protože sám vnímám, že mě mohou sami obohatit. Jejich bolest a utrpení je posouvá do oblasti, ve které mají co říct.“
Práci s nemocnými vnímá bratr Marek jako cestu vzájemné pomoci a inspiraci. A ostatně to je myšlenka i Světového dne nemocných, který od roku 1992 slaví katolická církev. Podle ustanovení bývalého papeže Jana Pavla II.je mu věnován 11. únor.
„Tento den chce říct, že nemocní jsou zde s námi a zaostřit pozornost na nemocné i ty, kdo o ně pečují. Říct jim, že život obou má velký smysl.“
Vysvětluje přednosta ústavu etiky 3. lékařské fakulty UK Marek Vácha. Podobné dny mají hluboký význam už proto, že podle něj ukazují, že důstojnost člověka spočívá ve faktu jeho existence.
„Toto je Bohu díky trend v moderní medicíně, v moderním lékařství. My dneska i mentálně nemocné chápeme jako lidi, kteří si nesou nějakou nemoc. Tedy jako ty důstojné lidské bytosti, které mají nějakou nemoc. A to platí i o fyzicky nemocných. Ve zkratce: důstojnost člověka, která nespočívá v jeho ekonomické aktivitě, ale ve faktu jeho existence.“
Tento den se tedy nestávám povzbuzením jen pro nemocné, ale i pro ty, kteří o ně pečují. Možná se zde bude mírně lišit perspektiva obecná a křesťanská.
„Nemoc je zlo, proti kterému je třeba bojovat. Pro lékaře imperativ, že utrpení musí vždy a za všech okolností tišit. Křesťané ale chápou utrpení malinko odlišně a to v tom smyslu, že ten trpící člověk nějakým zvláštním způsobem, který nejsme schopni uchopit do slov, se přibližuje utrpení Krista, což je myšlenka Jana Pavla II. A právě zde se také formuje křesťanská nervozita vůči eutanázii, protože říkají: utrpení se nemůžeme zbavit tím, že odstraníme trpícího.“
A protože je tedy Světový den nemocných určen zdravým i nemocným, připojuje bratr Marek přání pro obě skupiny:
„Tak zdravým bych popřál, aby měli odvahu vstupovat do vztahů, které jsou někdy těžké a náročné, dané právě tou situací nemocného. Aby měli odvahu do toho vstupovat, protože to stojí to za to. A nemocným přeji, aby měli hodně těch odvážných, kteří za nimi budou přicházet.“
Světový den nemocných má své místo v kalendáři katolické církve 11. února.
