Sociální demokraté odmítli bolševismus
I když se nezřekli myšlenky socialismu, anebo právě proto, odmítali sociální demokraté hledat inspiraci u ruských bolševiků. Důvody odmítnutí byly rozmanité. Shodovali se ale v nepřijatelnosti bolševických metod vládnutí.
Opíraly se o systematické rozpoutávání teroru, o krveprolévání a o masové vraždění ideových odpůrců. Nechyběla tomu ani schopnost účelově se spojovat se silami reakce, jako byl pruský militarismus. Jedině demokratická společnost dokáže být i sociálně spravedlivá. K té ale bolševici nesměřovali.
Smířlivý tón pražského sociálně demokratického sjezdu
Sjezd se konal v pražském Obecním domě. Nesl se v duchu smíru. Předseda strany Bohumír Šmeral dostal od delegátů příležitost, aby vysvětlil, proč se za války choval přehnaně oportunisticky.
Jestliže jeho politický oportunismus, jenž hraničil s podbízivostí, byl do jisté míry omluvitelný v prvních dvou letech války, vládla byrokraticko-vojenská diktatura, nešetřící popravami, pak značná část delegátů, reprezentovaná plzeňským poslancem Luďkem Pikem nechápala jeho aktivistický oportunismus v letech 1917 a 1918. V Rakousku byla obnovena parlamentní demokracie. Pik měl Šmeralovi za zlé, že aktivně propagoval úpis válečné půjčky ve prospěch rakouské vlády. Nepřímo pokračování války.
Pik se ve svém závěrečném slově zastal československých legií. Levičáckými radikály byly obviňovány, že sledují imperialistické cíle a zamýšlejí ruskou revoluci v zárodku zadusit. Nejméně polovina legionářů podle získaného zjištění, zdůraznil, jsou sociální demokrati.
Do bolševické vlády se opřeli teprve, když zjistili, že se Lenin a jeho soudruzi spřáhli s pruskými militaristy. Legie nebojují proti ruskému socialismu, ale usilují o to, aby se na ruskou půdu zpět nedostal tehdy nejbližší spojenec bolševiků, pruský militarismus.
„Legie československá, to nebyla armáda, která sledovala cíle imperialistické. Po mém soudu byla legie revolučním vojskem československého národa. To, co měl a nemohl dělati národ uvnitř Rakouska, revoluci, to dělali naši legionáři za hranicemi, a proto při posuzování jejich poslání i těch našich soudruhů, kteří zvedli za hranicemi meč proti imperialismu pruskému, musí býti tolik loajality, abychom nevyvolávali v nich pochybnosti o našem smýšlení jako o revolučním vojsku československého národa.
Mylné jsou výklady, že Čechoslováci na Rusi používají zbraně proti ruskému socialismu. Teprve v tom okamžiku, kdy sovětová vláda umožnila vstup pruskému militarismu na půdu Ruska, naši Čechoslováci nezvedli zbraně proti socialismu ruskému, nýbrž stáli na stráži, poněvadž tímto vpádem pruským bylo by ohroženo nejen Rusko, jak jsme viděli v případě krvavého potlačení finského socialismu, nýbrž proto, že tímto vpádem byla ohrožena také velká idea osvobození československého národa.“ (Rovnost, 31. 12. 1918, strana 3)
Modráček považuje bolševismus za politickou zvrácenost
Poslanec František Modráček měl na sjezdu sociální demokracie v pražském Obecním domě hlavní slovo na téma vyvlastnění velkostatků feudálních a církevních a jejich rozparcelování pro chudé a potřebné. Současně se nijak netajil odporem k bolševikům. Poprvé jej zevrubně vyložil posluchačům, shromážděným ve vršovickém biografu Pohádka.
Prohlásil zde, že „bolševismus je zvrácenost, která nevede k touženému cíli, jak to vidíme v současném Rusku“. Uvedl, že výsledkem panování bolševiků v Rusku je zhruba 8 miliónů dělníků bez práce. Probíhají zde masové popravy. Lidé jsou pro malicherné důvody žalářováni. Teror podle Modráčka se soustřeďuje zejména na socialisty a dělníky. „Jen co našich legionářů zahubili!“, když v této souvislosti připomněl naše legionáře. (Národní politika, 17. prosince 1918)
Sjezd sociální demokracie slavně skončil v úterý 31. prosince 1918 v Obecním domě.