Slavíte dnes svatého Štěpána? Jak kde…
Stanice BBC se snaží vysvětlit, proč panuje v závěru vánočních svátků taková rozmanitost. Některé země totiž dnešek slaví jako svátek svatého Štěpána, jiné jako takzvaný Boxing Day neboli Den balíčků, další jako Den střízlíka – a některé jej neslaví vůbec – například Francouzi. Na svatého Štěpána mají volno v Rakousku, Katalánsku, Chorvatsku, u nás, v Německu, Irsku a Itálii, v Lucembursku, Makedonii, Černé hoře, Norsku, Dánsku, Estonsku, Švédsku, Finsku, Rumunsku, na Slovensku a v Polsku. A to je vše.
Svátek křesťanského diakona a prvního mučedníka Štěpána, který byl ukamenován v roce 36, totiž připadá na 26. prosince jen v zemích západokřesťanské tradice. Pravoslaví jej podle juliánského kalendáře slaví až zítra, a v Srbsku dokonce až 9. ledna. V Británii se svatoštěpánská tradice neuchytila a pro svátek se vžilo označení Boxing Day, protože páni dávali služebnictvu drobné dárky. Dnes se volno využívá k slevovému nákupu a lidé jsou k vidění s daleko většími balíky v náručí. Také v Česku byl svátek sekularizován a vžil se pro něj nenáboženský název „Druhý svátek vánoční“.
Ještě podivnější zvyky však mají keltské země. V Irsku chodili „na Štěpána“ lidé zabíjet střízlíky, protože podle lidové tradice tento nejdrobnější zpěvný ptáček přivedl Jidáše k zatýkanému Kristovi. Rituál je však daleko staršího data a souvisí podle antropologů se slunovratem – jedině tehdy mohl být střízlík zabíjen, jinak byl celoročně chráněn. Malé irské děti pak chodily dům od domu jako koledníčci, a prodávali pírka střízlíků, o nichž se věřilo, že přinášejí štěstí. Zajímavý zvyk panoval dlouhá staletí i ve Walesu, ale v 19. století byl násilně přerušen. Lidé chodili na Štěpána vymrskat jmelím ty, kdo se váleli dlouho v posteli, a také služky a obecně dívky. Tradice, nápadně připomínající české Velikonoce, se drží už jen v odlehlých oblastech Walesu. Zmrskán býval v minulosti také dobytek, a to až do krve. Proto byl také vydán zákaz.
Samostatnou kapitolou je slavení svatoštěpánského svátku v Maďarsku. Jde totiž o svátek jiného svatého Štěpána a připomíná se v parném létě, 20. srpna. Předmětem jeho úcty je král Štěpán I. z dynastie Arpádovců, který obrátil Uhry na křesťanství a v roce 1083 byl kanonizován. V roce 1949 se komunistický režim pokusil potlačit tuto tradici tím, že schválil ve stejný den konstituci, volný den zachoval, ale přejmenoval jej na Den ústavy. Ihned po pádu režimu se název vrátil. Pravidelně se při něm koná procesí s nesením ruky krále Budapeští. Na Vánoce si pak Maďaři nedělají těžkou hlavu s pravým důvodem svátku a slaví ho jako den svého národního patrona, končí BBC.
