Skřivan - pták letošního roku
Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout - kdo by neznal tuto pranostiku věnovanou jednomu z našich nejznámějších pěvců? Je ale tato pranostika pravdivá? Co víme o životě skřivana polního? Ptáme se pracovníků České ornitologické společnosti magistry Lucie Hoškové a inženýra Václava Zámečníka.
Budil: Tradiční otázka: proč je skřivan ptákem roku 2005?
Hošková: Letos jsme za ptáka roku vybrali skřivana polního. Na rozdíl od minulých let jsme tentokrát chtěli zavést naše posluchače a členy do zemědělské krajiny, protože v minulých letech jsme je zavedli převážně do měst, měli jsme poštolku, vrabce, kavku. A když už se dostaneme do zemědělské krajiny, tak tím nejznámějším ptákem je rozhodně skřivan polní. Málokdo si umí představit procházky zemědělskou krajinou bez jásavého zpěvu skřivánka, který od nepaměti člověka doprovázel. Vždycky to byl vytrvalý průvodce zemědělců, který jim zpříjemňoval práci na poli. Chceme upozornit nejenom na způsob života tohoto známého pěvce, o kterém se jinak moc neví, protože žije relativně skrytým způsobem života.
Budil: Ovšem ta naše setkání bývají stále méně častá.
Zámečník: Je pravda, že v posledních letech jsme zaznamenali úbytek skřivana. Tento jev ale nenastal pouze u nás, ale v celé Evropě. Uvádí se, že od roku 1966 populace skřivana v Evropě klesla o celou polovinu, u nás máme data zhruba od roku 1981 a úbytek se odhaduje na 30 procent.
Budil: Ovšem pro naše předky byl jistě velice oblíbeným a častým hostem na polích.
Zámečník: Pokud se podíváme na faktory, které skřivana ohrožují a díky nimž jeho počty klesají, tak nás na prvním místě zajímá především zemědělská činnost, která je v krajině klíčová. Pokud se podíváme dále, zjistíme, že největší úbytek je v Evropské unii, proto musíme za jednoznačného viníka označit intenzivní zemědělství. Dokazují to vstupy chemických látek, hnojiv, rozvoj mechanizace, který je v západní Evropě daleko vyšší než v zemích střední a východní Evropy.
Budil: Co dnes o skřivanovi víme kromě toho, že je poslem jara?
Zámečník: Skřivan polní je původem stepní pták, takže odtud pramení jeho záliba v otevřených prostorách. Nehnízdí prakticky u žádných stromů, v lesích, jeho hnízda jsou na zemi, většinou uprostřed polí. Je teritoriálním ptákem, takže samci si obhajují své teritorium, a pokud se někdo snaží se tam dostat, tak na něj útočí a vyhánějí ho. Velikost jeho teritorií se pohybuje dle nabídky vhodného prostředí, od dvou do dvaceti hektarů, a hnízdiště si drží po celou sezonu, až potom na podzim opouští republiku.
Hošková: Skřivan byl vždy poměrně málo konfliktní s člověkem, už také proto, že vlastně nikdy nemohl být označen za nějakého škůdce, jako se to stávalo vrabcům a podobně. Živí se totiž jednak hmyzem, což je samozřejmě zemědělcům sympatické, jednak různými semínky - dost často bere za vděk semínky plevelů nebo ozobává ovoce. A to je právě to, co se mu stává osudným, protože stoupá používání různých chemických prostředků, ať už jsou to pesticidy, insekticidy, takže ubývá jak hmyzu, který skřivan potřebuje především pro svá mláďata, tak různých plevelů, klesá pestrost zemědělské krajiny, na což skřivan poměrně dost doplácí.
Budil: Skřivan tedy dostal titul ptáka roku, ovšem má také své povinnosti a vy s ním. Budete ho pozorovat, snažíte se dál proniknout do způsobu jeho života?
Hošková: Určitě, vždyť tak jako vždycky se snažíme nabídnout veřejnosti nějaké jednoduché způsoby, jak se mohou zapojit do pozorování ptáků. V případě skřivana nás rozhodně zajímá hodně věcí spojených s jeho příletem. Vždyť určitě všichni znají pranostiky o Hromnicích, které možná vůbec nejsou pravdivé. O tom se lidé mnohem víc dozvědí z naší brožurky, kterou vydáme v únoru - Pták roku 2005 - skřivan polní, ve které toto všechno důkladně rozebereme. Nicméně, rádi bychom naše posluchače poprosili, aby nám napsali, kdy poprvé slyšeli letos skřivana zpívat. Pokud je tady zaznamenali už přes zimu, tak ať nám to také napíší. Jinak bychom je poprosili, aby nám napsali datum, kdy ho poprvé slyší zpívat, nad jakým biotopem, stručný údaj o počasí, lokalizaci místa a samozřejmě něco o sobě - jméno, případně věk. A pokud se s ním budou setkávat dále, tak uvítáme, aby nám i v průběhu roku psali, nad jakými biotopy slyší skřivana zpívat (pokud to poznají, co tam roste za plodiny) a podobně.
Budil: Něco za něco...
Hošková: Samozřejmě, tak jako již tradičně si mohou zájemci o život skřivana napsat do naší společnosti o brožuru, kterou jim rádi pošleme. Bude také obsahovat dotazník, který mohou pečlivě vyplnit a doplnit tak svá pozorování. O brožuru si mohou napsat na adresu Česká společnost ornitologická, Hornoměcholupská 34, Praha 10 - Hostivař, 102 00.
