Sir Templeton byl velkou postavou "duchovního podnikání"
8. července zemřel člověk, jehož jméno běžnému českému posluchači možná mnoho neřekne - sir John Templeton. Z hlediska všech, kdo žijí ve světě byznysu, to byla ale ohromná osobnost, a to nejenom kvůli jeho investorským instinktům, ale také kvůli filantropickým aktivitám. Velký - a dlužno říci obdivný - článek mu věnuje týdeník Economist. Sir Templeton se dožil 95 let.
Článek začíná typickým obrazem z jeho života na Bahamách. Kdybyste brzy ráno přišli k mořskému břehu, měli jste šanci vidět ho, jak kráčí rychlým tempem proti vlnám. Bylo to jeho denní cvičení. V osmdesáti letech to dělal každý den hodinu. V devadesáti 25 minut. Pro celý jeho život bylo typické jít proti proudu. V září 1939, když celý svět prodával akcie, půjčil si 10 000 dolarů, aby je nakoupil. Skončil se stovkou akcií, jež byly za babku. Pouze čtyři z nich se ukázaly jako úspěšné a přinesly zisk. V roce 2000 udělal něco podobného - když všichni nakupovali akcie dotcomu a Nasdaqu, on je prodal. Vzápětí se trh zhroutil.
Jeho železným pravidlem bylo nakupovat ve chvíli, kdy všichni prodávají - a prodávat ve chvíli, kdy všichni nakupují. Říkal, že k tomu potřebuje člověk skutečnou vnitřní sílu. Na počátku stál na Wall Streetu jako obyčejný chlapec z jihu proti skutečným mazákům východního pobřeží. Bydlel v domě na šestém poschodí a měl nábytek za 25 dolarů. Ale naučil se dívat na akcie nezávisle na emocích, jež se kolem šířily. A jeho přístup vedl k ohromnému bohatství. Kdo by v roce 1954 investoval 10 000 dolarů do jeho Templetonových růstových fondů, měl by v roce 1992 akcie za 2 milióny.
Sir Templeton, nebo sir John - jak je v článku adresován - měl nepochybně vynikající investorské instinkty. Nejzajímavější na něm ale bylo to, že podnikal s Bohem. Jako dlouholetý presbyterián byl hluboce zbožný a žil v přesvědčení, že tržní cena principů daných stvořitelem jsoucna je zhruba jedno procento její skutečné hodnoty. Dav možná ztratil o tyhle "akcie" zájem, sir John nikoliv. V roce 1987 založil Templetonovu nadaci, jež nyní disponuje majetkem v hodnotě jedné a půl miliardy dolarů. S jeho podporou zkoumali vědci takříkajíc Boží činnost v různých oblastech života.
Jedna práce se týkala například otázky, zda existuje spojitost mezi zdravím člověka a skutečností, že se tento člověk modlí. Jiná zkoumala, zda má vesmír nějaký účel. Nějaký čas podporoval vědce, obhajující takzvaný Intelligent Design, pak se od nich odklonil. Jedno se ale neměnilo: Templetonova cena byla vždy vyšší než známější cena Nobelova (momentálně se pohybuje kolem 1 miliónu dolarů) a vždy se při jejím udělování zvažovala duchovní dimenze, kterou Nobelova cena ignoruje.
Sir John se přímo děsil dluhů. Jeho rodiče v Tennessee ho naučili šetřit. Do konce života ve svém domě s výhledem na bahamskou zátoku stříhal papír z počítačové tiskárny, aby na něj psal poznámky a vzkazy. Na jedné věci ale nešetřil. Touto výjimkou byla láska, o níž sir John poznamenával, že ta se musí vždycky co nejvíc a bezhlavě utrácet, a když to činíte, přináší okamžitý zisk - kterým je ještě více lásky. Z jeho peněz byl založen dokonce ústav, který zkoumá, jak se tento princip projevuje v životě. A vždy tvrdil, že neetické podnikání je dřív nebo později odsouzeno k neúspěchu.
Kritici o něm tvrdili, že je Bohem posedlý pravičák. Ironicky se vyjadřovali k tomu, že ve svém podnikání se tak obětoval, že přijal britské občanství a odešel v roce 1968 na Bahamy, aby se vyhnul placení daní. On chtěl ale dávat peníze jednotlivcům, nikoliv vládám. Ze své bahamské rezidence naprosto přesně předpověděl v roce 2003 propad na americkém hypotečním trhu. Sedával v křesle s obrazci motýlů, o kterých poznamenával, že tak jako jejich larvy, ani my nevíme, do čeho se po smrti probudíme. Snažil se smířit víru a vědu. A každé ráno se vydával proti vlnám. Jeho cesta vedla proti proudu - poznamenává na závěr časopis Economist.
