Sedmilháři - 1964

Šlo o relaci, která se za dobu své existence – vysílala se 6 let – stala v pravém slova smyslu fenoménem. Dita Skálová, která byla mimo jiné také autorkou dalšího slavného pořadu „Rady moudrých“, o vzniku Sedmilhářů později napsala: „Ano, je pravda, že jsem něco jako matka rozhlasových Sedmilhářů, ale vůbec jsem si je nevymyslela, jenom jsem je zorganizovala. Jako všechny vynálezy a novinky, i tento visel na vlásku a čekal, až si ho někdo všimne.“ Princip byl jednoduchý – Dita Skálová shromáždila kolem jednoho stolu skupinu skvělých vypravěčů a ti se s posluchači dělili o spoustu historek. Skutečných, které psal život, i těch lehce přibarvených. Po úvodu Dity Skálové uslyšíme jednoho z pravidelných účastníků sedmilhářských sezení - spisovatele a rozhlasového redaktora Zdeňka Jirotku.

Kromě Zdeňka Jirotky se jako pravidelní hosté sezení Sedmilhářů účastnili také malíř Jaroslav Otčenášek, scénárista František Vlček, profesor Ivan Osvald a spisovatelka Jindřiška Smetanová. Její vyprávění, které si nyní poslechneme, se vysílalo ve vydání Sedmilhářů z 25. května roku 1966.

Dalším pravidelným účastníkem sedmilhářských sezení byl profesor Ivan Osvald, scénárista, novinář a pedagog. Žil v letech 1916-1986 a byl autorem scénářů k filmům Rodinné trampoty oficiála Třísky, Vzbouření na vsi, Cirkus bude a mnoha dalších.

V knižním vydání Sedmilhářů se autorka pořadu Dita Skálová svěřuje: „Název Sedmilháři jsem ukradla, lépe řečeno si vypůjčila od Jana Drdy. S jeho svolením. Povídám: „Ta tvoje knížka Putování Petra Sedmilháře by se mi hodila, můžu si to slovo vypůjčit? A on na to, že beze všeho.“

Jakkoli bychom mohli soudit, že princip spontánního vyprávěčství mohl do pořadu vnést koncem 60. let, kdy se společenská atmosféra uvolňovala, řadu společensko-kritických a satirických podtextů, skutečnost byla úplně jiná. Pojetí historek zůstalo po celou dobu velmi komorní, příběhy byly převážně rodinné, o dětech, psech…případně ze světa umělců.

Přesto oblíbený pořad v závěru roku 1968 skončil. Souviselo to pochopitelně s nuceným odchodem Dity Skálové z rozhlasu. A ještě poslání, jež Dita Skálová dala na cestu knižnímu vydání Sedmilhářů. Kniha vyšla v roce 1994, čtyři roky před smrtí své autorky. „Nakonec mám k vám, milí čtenáři, jednu prosbu: Prosím vás, pěstujte vyprávění, tenhle nádherný český zvyk. Vypněte někdy televizi a vypravujte si, jen tak, v kruhu rodinném, se známými a přáteli, příběhy a historky ze života. A nebojte se trochu přehánět. Pan Hrabal tomu říká pábení – a my tomu už nějaký pátek říkáme Sedmilháři.“