Rozhlasáci srpnových dnů

21. srpen 2008

Zaměstnanci Československého rozhlasu prokázali v srpnových dnech roku 1968 neobyčejnou odvahu i vynalézavost. Připomeňte si známá i méně známá jména z té doby. Seznamte se s osudy těch, kteří připravovali vysílání - a pak za různých okolností emigrovali, byli vyhozeni ze zaměstnání, nebo zařazeni na černou listinu...

(Profily čerpáme z publikace, kterou připravilo Sdružení pro rozhlasovou tvorbu a archiv Českého rozhlasu k 70. výročí rozhlasu. Údaje jsme se snažili aktualizovat, pokud najdete chybu, dejte nám prosím vědět na e-mail online@rozhlas.cz. Děkujeme.)

Břetislav BALCAR
Od roku 1958 do roku 1966 redaktor zpravodajství stanice Hradec Králové, později krajský zpravodaj pražského rozhlasu pro východočeský kraj. V letech 1966-70 ředitel krajského studia v Hradci Králové. Účastník srpnového protiokupačního vysílání hradeckého studia, podílel se na celostátní rozhlasové štafetě od 21. do 28. srpna 1968. V letech 1970-90 skladník v Lesostavu Hradec Králové.

Libuše BERKOVÁ, roz. Šubrtová
Začínala jako redaktorka zpravodajství stanice Ostrava (1952-53), v letech 1953-56 krajská korespondentka pražského rozhlasu, pak mezi roky 1956-70 redaktorka publicistických pořadů ostravského rozhlasu. Redigovala a autorsky připravovala zejm. pořady Nezlobte se na zrcadlo (satiricko-kritický pořad) a Vysílání pro ženy. Aktivní účastnice srpnového vysílání r. 1968 v Ostravě. Po výpovědi z rozhlasu pracovala v letech 1970-84 v Čistírnách a prádelnách města Ostravy.

Marta BIELECKÁ, roz. Foltová
Léta 1959-1971 strávila ve stanici Ostrava, z toho roky 1959-64 jako hlasatelka, poté pracovala jako ekonomka. Při srpnovém protiokupačním vysílání ostravského rozhlasu v roce 1968 působila znovu jako hlasatelka. V období politického pronásledování po r. 1971 se odstěhovala do Švédska.

Karel BIŇOVEC
Redaktor literárního oddělení stanice Ostrava (1963-68). Od března 1968 byly jeho promluvy a komentáře, kterými se postavil jednoznačně na podporu demokratizačního procesu v Československu, nejvýraznějším politickým stanoviskem ostravského rozhlasu. Stejná aktivita provázela i jeho účast na srpnovém protiokupačním vysílání rozhlasové štafety. Od roku 1969 do roku 1984 zaměstnán v Knihovně města Ostravy jako bibliograf. Signatář Charty 77. V letech 1990-91 poslanec ČNR, redaktor deníku Moravskoslezský den. K externímu komentování pro rozhlas se vrátil v letech 1989-91. Zemřel v roce 1991.

Jaroslav ČMEHIL
V letech 1954-69 hlasatel, poté 1969-74 redaktor a moderátor Středočeského krajského vysílání. Oblíbený hlasatel s příjemným hlubokým barytonem, zpěvák - interpret francouzských šansonů a černošských spirituálů. Jako redaktor interviewoval řadu osobností populární hudební scény a jazzu, mj. L. Armstronga, E. Fitzgeraldovou, D. Ellingtona, Y. Montanda. Moderátor hud. přenosů (jazz, vážná hudba). Jeden z hlasatelů srpnového protiokupačního vysílání 1968. V r. 1975 pro nesouhlas s politikou KSČ a normalizační vlády propuštěn, vrátil se v r. 1990 jako redaktor a vedoucí redaktor Radiofóra, pak pořadu Zelená vlna; 1991-92 ved. vysílání pro krajany v ZV ČsRo. Po odchodu pracuje pro soukromou stanici Radio Collegium; od r. 1994 rež. a moderátor v českém vys. Radia Svobodná Evropa. V r. 1998 obdržel výroční cenu generálního ředitele ČRo za mnohaletou práci v ČRo. Zemřel v roce 2003.

Jiří DIENSTBIER
Od roku 1958 zahraničně-politický redaktor a komentátor rubriky mezinárodního života, v letech 1964-67 zahraniční korespondent pro Dálný východ (vých. Asie), poté 1968-69 zahr. korespondent v USA. V r. 1968 aktivní účastník demokratizačního procesu v Československu, jeden z organizátorů pořadu Písničky s telefonem. V srpnu 1968 se významně podílel na protiokupačním vysílání. Po propuštění z rozhlasu v r. 1970 pracoval nejprve jako dokumentátor projekčního ústavu, později jako noční hlídač a topič. Signatář Charty 77, její mluvčí v letech 1979 a 1985; 1979-82 vězněn za údajné podvracení republiky; 1988-89 aktivista Hnutí za občanskou svobodu (HOS), Nezávislého mírového sdružení a dalších opozičních iniciativ; od 10. 12. 1989 do června 1992 ministr zahr. věcí ČSFR, od dubna 1990 současně místopředseda vlády ČSFR; od června 1990 poslanec SLFS za Občanské fórum. Přednášel na Hebrew University (Jerusalem), Filozofické fakultě University Karlovy a Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů (1997-2006), ředitel a Trustee Reuters Founders Share Company (od 2005), politický komentátor. Spoluautor (s K. Lánským) publikace Rozhlas proti tankům (samizdat 1988, Práce 1990).

Jiří DOSTÁL
V letech 1966-69 ve stanici Hradec Králové, účastnil se srpnové rozhlasové štafety, po r. 1969 emigroval do SRN, od r. 1970 hlasatel rozhlasové stanice Svobodná Evropa v Mnichově.

Vladimír FIŠER
Dlouholetý zaměstnanec rozhlasu, v letech 1958-1984 hlasatel, pak 1984-1987 redaktor a moderátor pořadu Dobré jitro. Mezi lety 1987-1993 redaktor programové propagace. Hlasatel náročných zpravodajských a publicistických pořadů. V srpnovém vysílání 1968 četl oficiální prohlášení a stanoviska státních orgánů a jejich představitelů. V letech 1962-68 také externí spolupracovník Československé televize, hlasatel zpráv v obraze, moderátor soutěžního pořadu S televizí kolem Československa. Jeho hlas doprovázel snímky pro Krátký film, Zpravodajský film a další instituce.

Věra FIŠEROVÁ, roz. Pokorná
V rozhlase zaměstnána mezi roky 1950-1974, z toho 1951-56 administrativní pracovnice v redakci zpravodajství a v hudební redakci. Od roku 1956 hlasatelka, mj. i účastnice srpnového protiokupačního vysílání 1968. Představitelka lehkého hovorového přednesu, pro svou pohotovost a improvizační schopnost se rychle přizpůsobila zavádění nového moderátorského stylu v prvních blokových pořadech. Zemřela v roce 1974.

Vilém FUCHS
V roce 1963 vedoucí redakce propagandy v hlavní redakci politického vysílání; dále působil 1964-65 v zahraničním vysílání jako vedoucí německé sekce, poté 1965-66 vedoucí skupiny pro vědecké řízení v útvaru ústředního ředitele. Mezi roky 1966 a 1968 zahraniční korespondent v Bonnu. V roce 1968 jako obhájce demokratizačního procesu v Československu, což bylo zřejmé i z jeho zahraničních komentářů a zpravodajství i v době protiokupačního vysílání ČsRo v srpnu téhož roku, zůstal z obavy před pronásledováním v zahraničí, kde potom působil jednak v Bonnu jako parlamentní zpravodaj něm. tisku, jednak jako vedoucí lit. redakce brémského rozhlasu (SRN).

Josef HAVLÍČEK
Vynikající znalec rozhlasového provozu, což osvědčil jako jeden z hlavních řídících pracovníků techn. provozu srpnového vysílání ČsRo v r. 1968 při začátku sovětské okupace. Pro tuto činnost byl propuštěn z rozhlasu k 31. 3. 1971 v rámci tzv. normalizace a dlouho vyšetřován bezpečnostními orgány. Nastoupil do Supraphonu jako technik nahrávacího studia, pak v letech 1974-1986 působil v tělovýchovném svazu jako slaboproudař sportovních stadionů v Praze na Strahově.

Dagmar HAZDROVÁ, roz. Chloupková
V letech 1960-70 zaměstnána ve stanici Hradec Králové jako hlasatelka, z toho 1965-1970 po vítězství v hlasatelské soutěži na třetinu úvazku hlasatelka celostátního vysílání v Praze. Účastnice srpnového protiokupačního vysílání v r. 1968 v H. Králové. Od r. 1990 hlasatelka Československého rozhlasu Praha. Po výpovědi v r. 1970 dlouho pronásledována, nakonec pracovala jako myčka nádobí, uklízečka a sanitářka.

Zdeněk HEJZLAR
Od 26. 7. 1968 do 30. 9. 1968 ústřední ředitel Československého rozhlasu. V letech 1949-52 místopředseda Světové federace demokratické mládeže (SFDM), v r. 1952 obviněn ze spoluúčasti na tzv. protistátním a protistranickém spiknutí Slánského a spol. a z propagace titoistické cesty k socialismu. Byl vězněn, vyšetřován, zbaven všech funkcí a vyloučen z KSČ, poslán na nucené práce do praporů PTP, kde pracoval jako horník. Pak pracoval jako horník v Ostravě, valcíř ve Válcovnách a železárnách K. Gottwalda, v roce 1958 mu bylo povoleno vrátit se k učitelské práci. V r. 1968 rehabilitován a na mimořádném (tzv. vysočanském) sjezdu KSČ byl zvolen členem předsednictva ÚV KSČ. Po srpnové invazi sovětských vojsk bylo však odvolání Z. Hejzlara z místa ředitele rozhlasu a ukončení jeho politické činnosti jedním z hlavních požadavků Moskvy. Byl odvolán a v říjnu 1968 poslán dočasně do diplomatické funkce ve Vídni. Po pádu Dubčeka a nástupu Husáka v dubnu 1969 znovu vyloučen z KSČ a odvolán zpět do Prahy. Místo návratu však v r. 1969 emigroval do Švédska, kde pracoval jako vědecký pracovník Institutu pro mezinárodní politiku. Zemřel 6. 8. 1993 ve švédském Stockholmu.

Richard HONZOVIČ
Mezi lety 1952 a 1959 hlasatel ČsRo v Praze. Pro svůj čistý, komorní a částečně odosobněný projev, jemuž hluboké barytonové ladění hlasu umožňovalo překrýt hlasatelovo mládí, mohl už ve dvaceti letech přistupovat k mikrofonu i s nejzávažnějším sdělením. Od roku 1959 do roku 1969 hlasatel ČST Praha. Pro jednoznačně kladný postoj k demokratizačnímu procesu v roce 1968, který se projevoval v jeho vystoupeních, a pro hlasatelskou účast na vysílání tzv. Svobodného vysílače XIV. sjezdu v srpnu 1968, mu bylo v r. 1969 s nástupem tzv. normalizace zakázáno vystupovat na mikrofon v televizi i v rozhlase. Od té doby až do r. 1990 se živil ve svobodném povolání občasnou četbou komentářů, prací pro Zvukovou knihovnu Svazu invalidů, dabingem i jinak. V r. 1990 se vrací do ČsT. Zemřel 1. září 2005 v Praze.

Rudolf CHALOUPKA
Královéhradecký zemědělský redaktor (1960-70), pak vedoucí krajského zpravodajství. Propuštěn pro účast na srpnovém vysílání královéhradeckého studia, dvacet let pak pracoval jako skladník. V roce 1990 se vrátil jako redaktor zpravodajství rozhlasu v Hradci Králové, od r. 1992 zpravodaj deníků Lidová demokracie, Prostor a Noviny.

Jeroným JANÍČEK
V rozhlase v letech 1966-1970, z toho 1966-68 redaktor zpravodajské redakce, rubrika ústředních zpravodajů, 1968-69 vnitropolitický komentátor, od června 1969 do února 1970 redaktor programu ČS II (3. program). Byl výrazným komentátorem demokratizačního procesu 1968, populárním a oblíbeným, pravidelným přispěvatelem pořadů Lidé - život - doba, připravoval a účastnil se charakteristických seriálů Diskusní tribuna a Kulatý stůl, aktivně se podílel na srpnovém protiokupačním vysílání 1968. Byl proto také jedním z prvních propuštěných pracovníků ČsRo. Po výpovědi z rozhlasu pracoval manuálně a získal výuční list číšníka; v polovině 70. let pracoval v Karpatské vinárně, pak v restauraci Státního filmu apod. Roku 1982 emigroval do Francie a do Kanady, kde otevřel v Torontu vlastní soukromou galerii moderního umění.

Karel JEZDINSKÝ
Začal jako redaktor zahraničního vysílání v letech 1963-1966 (zprvu redaktor anglické sekce, pak vysílání ve swahilštině). Od roku 1966 do roku 1969 v redakci mezinárodního života, redaktor a komentátor; 1968-1969 zahr. korespondent v Bělehradu. Srpen 1968 jej zastihl v Praze na dovolené, a proto se zapojil do protiokupačního vysílání. Poté znovu odjel do Bělehradu. V r. 1969 se z Bělehradu odmítl vrátit a stal se redaktorem Radia Svobodná Evropa, kde se podílel na založení pořadu Události a názory. Po čase byl přeložen do redakce RSE v New Yorku a r. 1983 se stal vedoucím americké kanceláře RSE v New Yorku. Od r. 1990 spolupracoval s ČRo, ČST a s LN.

Jaroslav JÍRŮ
V letech 1967-70 zpravodaj a komentátor zahraniční rubriky, 1970-71 anglický a francouzský překladatel monitorovacího oddělení zahraničního vysílání, aktivní účastník demokratizačního procesu a srpnového vysílání 1968. Signatář Charty 77. Mezi lety 1972 a 1989 hotelový zřízenec, pak korektor tiskárny Mír. V letech 1987-89 se podílel na redakci a vydávání samizdatových LN; 1990-91 komentátor a zástupce šéfredaktora LN, od r. 1992 tisk. přidělenec na čs. velvyslanectví v Paříži a současně dopisovatel LN.

Milan JOCHMAN
Mezi lety 1952-72 redaktor krajového zpravodajství stanice Ostrava, z toho 1955-72 korespondent pražského rozhlasu pro Severomoravský kraj. Účastník srpnové štafety 21.-28. 8. 1968. Po výpovědi z rozhlasu od r. 1972 údržbář v družstvu Zlatník Ostrava.

Jindřich JUŘINA
Ostravský redaktor (1950-70), v srpnu 1968 účastník rozhl. protiokupačního vysílání. Po propuštění v letech 1970-76 prodavač a vedoucí prodejny potravin spotř. družstva Budoucnost v Ostravě; následně deset let dělník v družstvu Zlatník Ostrava.

Jiří KADLEC
V letech 1953-70 hlasatel pražského rozhlasu, účastník srpnového protiokupačního vysílání 1968; r. 1970 propuštěn jako politicky nevyhovující. Od prosince 1989 znovu hlasatel, tentokrát už jako pracující důchodce. Po výpovědi z rozhlasu v letech 1970-83 prodavač a vedoucí prodejen Kniha n. p., od r. 1984 Zásilová služba vyd. Panton v Praze; od r. 1986 důchodce.

Jiří KMOCH
V letech 1962-69 šéfredaktor hlavní redakce zpravodajství, 1969-70 redaktor metodického kabinetu při studijním oddělení. Pro svůj politický postoj a účast na řízení srpnového vysílání byl r. 1970 propuštěn; v r. 1990 rehabilitován; 1990-92 znovu šéfredaktor zpravodajství federálního vysílání. Pod jeho vedením došlo v 60. letech k prudké modernizaci rozhlasových informací a k přerušení jejich závislosti na moskevské agentuře TASS a pražské ČTK. Do čela požadavků stavěl rychlost, aktuálnost a profesionalitu. Tím ovšem byly proraženy informační bariéry a uvolnila se cesta demokratizačnímu procesu, který vrcholil v r. 1968. Dokázal také posílit zpravodajskou redakci o pracovníky pokrokového polit. smýšlení ( Kratochvíla, Lánského, Weinera) i o mladé vzdělané novináře (Jírů, Jezdinského, Dienstbiera, Dobrovského), kteří mu za pomoci dalších talentovaných (Sobíšková, Janíček aj.) pomáhali svést boj se zaběhnutou rutinou. V noci na 21. 8. 1968 řídil nejprve zpravodajství v hlavní budově rozhlasu, po jejím obsazení vedl detašované vysílací pracoviště v Nuslích. Byl autorem reportážních pořadů z cest po Sibiři a Jugoslávii. Po vyhazovu z rozhlasu skladový dělník v národním podniku Ferrona (1971), poté plánovač městské telekomunikační správy a 1972-90 likvidátor České státní pojišťovny. Zemřel 28. 11. 1993 v Praze.

Jarmila KOBĚLKOVÁ, roz. Linková
Už v době svých předválečných učitelských let byla dána k dispozici Min. školství a národní osvěty pro organizování Školského rozhlasu. Tam získala rozhlasové zkušenosti; v r. 1948 nastoupila do ostravské stanice a do r. 1958 pracovala jako redaktorka vysílání pro děti a mládež; 1958-66 vedoucí kraj. vysílání. Třebaže byla již v důchodu, přišla 21. 8. 1968 do rozhlasu s natočenými zvukovými záznamy z ulic a dala se k dispozici srpnovému vysílání. Zkušená publicistka, obratná zejména v psaných reportážních textech a v rozhovorech, pracovala často i pro pražské redakce Vysílání pro ženy a pro redakci vzdělávání.

Margita (Magda) KOLLÁROVÁ, roz. Schneiderová
V r. 1968 byla pověřena především získáváním informací z Národního shromáždění a z Hradu. Také při srpnovém vysílání r. 1968 v čase sovětské okupace Prahy a rozhlasu zajišťovala spojení s Parlamentem, obklíčeným tanky. Pro svůj politický postoj byla v r. 1971 z rozhlasu propuštěna. Po výpovědi z rozhlasu 11 měsíců bez zaměstnání, až v srpnu 1972 nastoupila v Doprastavu-STAS Praha, kde pracovala až do svého odchodu do důchodu.

Marta KONEČNÁ, roz. Procházková
Mezi lety 1958-72 hlasatelka ČsRo Praha, účastnice srpnového vysílání 1968. V r. 1972 emigrovala do SRN, kde nastoupila jako hlasatelka a redaktorka rozhl. stanice Deutsche Welle.

Eva KOPECKÁ
Redaktorka pořadů pro děti - Pionýrská jitřenka a Mikrofóra (1951-70); od r. 1990 ved. redakce pro menší děti. Redaktorka a autorka nedělních ranních pořadů pro děti, zakladatelka pořadu Jů, to se řekne aj. První cena Rozhlasové žatvy za pořad Zapomenutá slova a Pohádky pro dospělé. Autorka pořadů Mikrofora s Janem Werichem a s W. Churchillem. V srpnu 1968 se podílela na protiokupačním vysílání ze studia armádního rozhlasu. Pro účast na demokratizačním procesu a nesouhlas se sovětskou okupací v roce 1970 propuštěna, pracovala pak jako prodavačka starožitností a mezi lety 1973 a 1990 jako sanitářka Krajské hygienické stanice Středočeského kraje. Zemřela v roce 2005.

Dana KRAUSOVÁ, roz. Hajduková
Ostravská redaktorka (1952-72), aktivní účastnice srpnového vysílání ostravského rozhlasu ve dnech 21.-28. 8. 1968. Ve své novinářské práci se věnovala zejm. ekonomické tematice. Po propuštění z rozhl. pracovala v letech 1972-82 jako dělnice v Nové huti v Ostravě - Kunčicích.

Karel LÁNSKÝ
V letech 1968-70 vedoucí vnitropolitické rubriky; 1990-92 ředitel zahraničního vysílání ČsRo. Zkušený názorový bojovník proti stalinistické politice KSČ a za demokratizaci společenských poměrů (dvakrát vyloučen z KSČ, 1961 a 1970); byl významnou myšlenkovou posilou při tvorbě politických programů a komentářů r. 1968. S ohledem na tyto zkušenosti ho také 21. 8. večer po svém příjezdu z Bratislavy pověřil tehdejší ředitel ČsRo Z. Hejzlar (který musel být jako delegát přítomen na zasedání vysočanského XIV. sjezdu KSČ) vedením protiokupačního vysílání ČsRo. Své vzpomínky zpracoval spolu s J. Dienstbierem v publikaci Rozhlas proti tankům. Spolupracovník vládní komise pro analýzu událostí r. 1968, signatář Charty 77. V letech 1970-90 stav. dělník; r. 1992 odchod do starob. důchodu.

Hana MAŠKOVÁ
Od 8. 4. 1958 dlouholetá hlasatelka pražského rozhlasu. Výborná hlasatelka s čistým, inteligentním projevem a širokým přehledem v kulturní oblasti. Kromě hlavních zpravodajských relací využívána zejména k uvádění významných kulturních pořadů, přímých přenosů z veřejných koncertů ap. Po dobu srpnového protiokupačního vysílání 1968 byla hlasatelkou pracoviště v Nuslích. V posledních letech pracovala převážně na třetím programu pro náročné posluchače (Vltava). Zemřela 21. 1. 2006 v Praze.

Hana NEOVESKÁ, roz. Procházková
Zprvu technička odd. zvuk. záznamu (1953-1957); r. 1957 po úspěšném absolvování konkursu nastupuje jako hlasatelka; spolu se svým manželem se r. 1968 účastní srpnového protiokupačního vysílání ČsRo ve stanici Ostrava, protože okupace ČSSR vojsky Varšavské smlouvy je zastihla na dovolené v Beskydech. V r. 1969 emigrovala s manželem do zahraničí a žijí trvale v USA. Pracovní poměr s ČsRo rozvázán k 31. 5. 1969.

Miroslav NEOVESKÝ
Hlásit začal v bratislavském rozhlase (1957-60), pak byl slovenským hlasatelem v pražském vysílání (1961-69). V srpnu 1968 ho okupace zastihla na dovolené na sev. Moravě, proto se se svou manželkou Hanou Neoveskou dávají k dispozici jako hlasatelé protiokupačního rozhlasového vysílání v krajské stanici Ostrava. V r. 1969 emigrují do zahraničí a od té doby žijí trvale v USA. Pracovní poměr s ČsRo rozvázán k 31. 5. 1969.

Pavel PÁCL
Ostravský redaktor a vedoucí krajového vysílání stanice Ostrava (1951-69). Mezi nejvýznamnější pořady, které připravoval, patří jeho Pohlednice z kraje. Je mj. autorem textu ve své době nesmírně populární písně (s hudbou Jaromíra Hniličky a v interpretaci G. Broma), Dobrý den, majore Gagarine, napsané r. 1961 pod dojmem prvního letu člověka do vesmíru. 21. srpna 1968 dopoledne při vpádu sovětských a polských vojsk do Československa zastupoval ředitele stanice Ostrava O. Závodského (který byl toho dne na dovolené a do budovy rozhlasu přišel až v odpoledních hodinách). Později přešel na detašované pracoviště v Nové Huti.

Alena PÁVKOVÁ, roz. Jurová
Dlouholetá hlasatelka pražského rozhlasu (1948-70), 1952-53 přechodně ved. hlasatelského sboru (odmítla funkci vykonávat a nabídla za sebe A. Heřmana). Vynikající hlasatelka, pilíř ženské hlasatelské špičky, byla pověřována nejzávažnějšími úkoly. Mj. uváděla 1. května 1953 zahajovací vysílání ČST, tedy v době, kdy s hlasatelskou prací v televizním studiu nebyly žádné zkušenosti. Účastnice protiokupačního vysílání ČsRo v srpnu 1968, hlásila z rozhlasové budovy na Vinohradské třídě, pak z armádního studia na Vinohradech. Proti výpovědi, kterou dostala koncem r. 1969 se odvolala k soudu, který výpověď zrušil. Protože se však sama k rozhlasovému mikrofonu za normalizačních poměrů vrátit nechtěla, odešla r. 1970 dohodou. Roku 1971 ji televize přijímá jako hlasatelku a komentátorku obrazového zpravodajství; r. 1974 je však na nátlak vedení rozhlasu propuštěna; 1974-79 působí v Družstevní cestovní kanceláři Rekrea jako průvodkyně zájezdů (do socialistických zemí), odtud je znovu propuštěna jako politicky nevyhovující; od r. 1980 cizojazyčná telefonistka v ústřednách pražských mezinárodních hotelů.

Jan PETRÁNEK (také pod pseudonymy Heretikus, Jan Manuel Zapata)
Mezi lety 1951-69 redaktor zpravodajství, komentátor a zahraniční zpravodaj, 1961-62 zahr. korespondent v Indii, pak 1962-67 v SSSR. V srpnu 1968 účastník protiokupačního vysílání. Propuštěn v r. 1969. V letech 1972-89 topič kotelny MITAS n.p. Praha. Signatář Charty 77. Od r. 1987 komentátor samizdatových Lidových novin; od prosince 1989 redaktor, reportér a komentátor Lidových novin v Praze. Od r. 1990 znovu spolupráce s ČRo (jako komentátor).

Vladimír PRÍKAZSKÝ
V letech 1959-70 redaktor Pionýrské jitřenky a Mikrofóra. V průběhu srpnového vysílání 1968 byl pověřen úkolem udržovat spojení hlavní budovy (všemi vyklizené a vojsky obsazené) s vysílacími centry. Od r. 1990 redaktor Audiostudia ČsRo Praha. Autor rozhlasových her pro děti Kroky, Za pět minut sedm, Jak se nikdo nejmenuje, Zacelená rána, Až bude jednou. Po r. 1970 psal dále pod cizími jmény - Zvony, Křeček aj. V Audiostudiu připravil v r. 1991 cyklus pořadů o politických vězních 50. let Osudy, r. 1992 Soukromý dotazník pro... Jeden z prvních signatářů Charty 77. V letech 1972-1989 pracoval ve Stát. rybářství Praha jako strojník těžkých stav. strojů.

Zbyněk PRŮŠA
Ostravský hlasatel (1959-64). V srpnu 1968, když uslyšel hlasy svých bývalých spolupracovníků z vysílání, se dostavil do rozhlasu, i když už nebyl jeho zaměstnancem a podílel se na rozhlasovém zpravodajství z okupované Ostravy znovu jako hlasatel.

Ivan RUML
Českobudějovický hlasatel (1959-63); poté 1963-69 v ČsRo Praha. Od r. 1990 redaktor a moderátor vzdělávacího a zábavného denního pořadu Kolotoč. Aktivní účastník demokratizačního procesu a srpnového protiokupačního vysílání 1968 (vys. pracoviště Vinohradská, Armádní rozhlas, Nusle). Jako očitý svědek při cestě do hlasatelské služby v rozhlase oznámil ve vysílání sebeupálení Jana Palacha. Za to byl odvolán z hlasatelské funkce a byl mu zakázán vstup do živého vysílání. Pro nesouhlas s nástupem normalizační linie dává sám k 1. 7. 1969 výpověď a odchází z rozhlasu. Poté 1969-72 spíkr bez pevného úvazku; 1973-80 čistič oken a uklízeč v komunálním podniku Úklid, 1982-86 uklízeč a číšník v Restauracích a jídelnách Praha 7, 1987-89 topič. Zemřel 13.6.1996.

Richard SEEMANN
V letech 1951-1969 redaktor zahraničního vysílání Čs. rozhlasu, z toho od r. 1957 vedl vysílání pro Rakousko. Učastník protiokupačního vysílání ČsRo v srpnu 1968. Po nástupu normalizace začátkem r. 1970 propuštěn a vrátil se až r. 1990 jako šéfredaktor hlavní redakce mezinárodního života. V letech 1970-75 topič kotelny Státní fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech, pak 1975-90 prodavač Domácích potřeb Praha. V období 1. 4. 1991-9. 10. 1991 pověřen výkonem funkce ústředního ředitele rozhlasu (období mezi odchodem F. Pavlíčka do nástupu P. Duhana). Od října 1992 ředitel zahraničního vysílání ČRo až do odchodu do důchodu v září 1993. Od roku 1995 do 1999 byl zahraničně politickým komentátorem Svobodného slova. V roce 1997 byl zvolen poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky do Rady Českého rozhlasu, jeho mandát skončil začátkem roku 2008. Zabývá se dlouhouhodobě dějinami, publikuje odborné články o problematice II. světové války.

Ludmila STAMBOLIEVA, provd. Sládečková, později provd. Rulzová
Od r. 1952 pracovala jako režisérka a spíkr publicistických pořadů. V srpnu 1968 se účastnila jako hlasatelka protiokupačního vysílání pražského rozhlasu z vysílacího pracoviště v kasárnách v Karlíně, hlásila v srbochorvatštině a v bulharštině. Po r. 1969 byla ještě nakrátko přeřazena do hlasatelského sboru a 31. 1. 1974 odešla do důchodu. Zemřela 25. 3. 1991 v Praze.

Vlastimil STRAHL
Za druhé světové války vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Od roku 1945 do roku 1969 hlasatel, z toho 1954-57 v českém vysílání do Sovětského rozhlasu (pořady Hovoří Moskva), 1961-65 vedoucí hlasatelského sboru v Praze. V srpnu 1968 se účastnil protiokupačního vysílání z hlavní budovy a ze studia v Nuslích; r. 1969 odchází; v r. 1970 je mu ještě externě umožněna práce na materiálech o správné výslovnosti, ale od r. 1977 je mu jakákoli spolupráce s rozhlasem zakázána. Teprve r. 1990 po rehabilitaci obnovuje externí poradenskou a pedagogickou činnost. Výrazný hluboký baryton, úzkostlivý v péči o správnou výslovnost. Vedle činnosti hlasatelské soustavně zpracovával metodické pomůcky a příručky v oboru výslovnosti cizích jmen a dikce, činný i jako učitel rozhlasových hlasatelů. Od r. 1990 exter. pedagogická činnost v oboru hlasové výchovy na fakultě sociálních věd UK Praha (katedra rozhlasové a televizní žurnalistiky). Od r. 1995 tamtéž jako lektor předmětu Výslovnost cizích jmen. Zemřel 21.1.2006 v Praze.

Dalibor STUCHLÝ
Dlouholetý hlasatel pražského rozhlasu (od roku 1954). Pro široké kulturní zájmy a přehled je mu od r. 1956 svěřováno uvádění symf. koncertů např. z festivalu Pražské jaro nebo ze společných zámeckých koncertů našeho a rakouského rozhlasu. Moderátor pořadů Kolotoč hudby a zajímavostí. Jako hlasatel se podílel i na protiokupačním vysílání v srpnu 1968. Pro kultivovaný přednes a vzdělání pak působil převážně na III. programu pro náročné posluchače (Vltava).

Jiří ŠEBÁNEK
Mezi lety 1954-69 redaktor armádního rozhlasu Praha (přičemž v letech 1954-56 byl armádní rozhlas samostatným pracovištěm, řízeným přímo ministerstvem národní obrany). Vedle redigování instruktivních pořadů pro vojáky, Polní pošty a jiných úkolů armádního vysílání byl spoluzakladatelem a spoluautorem seriálu rozhl. relací Vinárna U pavouka, v nichž se poprvé objevila fiktivní postava českého polyhistora Járy Cimrmana. Byl aktivním spoluúčastníkem srpnového protiokupačního vysílání ČsRo v r. 1968 ze studia armádního vysílání v Praze na Vinohradech. Roku 1969 odchází z vlastního rozhodnutí z rozhlasu. Externí spolupráci obnovil v letech 1990-91 jako autor zábavného cyklu Černá ovce (fingovaná ilegální vysílačka), r. 1992 připravil pro Audiostudio pásmo Jára Cimrman v Novém světě (cena Prix Bohemia 1993). Po r. 1969 pracoval jako noční hlídač na plaveckém stadiónu v Praze-Podolí, jako číšník v zahradní restauraci v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka Praha, 1971-77 ve skladu knih nakl. Mladá fronta. Od r. 1977 svob. povolání - zakladatel a vedoucí souboru Salón Cimrman (do r. 1991). Zemřel 4.4.2007.

Věra ŠŤOVÍČKOVÁ-HEROLDOVÁ
Od roku 1949 do roku 1951 redaktorka zpravodajství; 1951-70 redaktorka a komentátorka redakce mezinárodního života (od r. 1960 zahr. dopisovatelka pro africkou oblast). V letech 1960-1962 působila trvale v Konakry (Guinea), zpravodajsky navštívila všechny africké země kromě Jihoafrické unie a portugalských kolonií. Aktivně se podílela na demokratizačním procesu Pražského jara i na srpnovém protiokupačním vysílání, vystoupila s kritikou čs. zahraničního postoje vůči Nigérii aj. Po výpovědi r. 1970 pracovala 1971-73 v Náprstkově muzeu v Praze (africké sbírky), na politický zásah ÚV KSČ však musela i toto zaměstnání opustit. V letech 1974-79 v domácnosti, 1980-87 technicko-hospodářská pracovnice Ústředních skladů hl. m. Prahy. Autorka knihy reportáží Africké perokresby (1960), Afrika - rok jedna (1963), Prostor pro naději (1967), Bouře nad rovníkem (1967), Africké lásky, africká manželství (1994).

Jarmila TETENSOVÁ, roz. Radová
V letech 1949-72 ostravská redaktorka kraj. zpravodajství, později vysílání pro mládež. Podílela se na srpnovém vysílání ostravského rozhlasu v r. 1968 a na přípravě dokumentární publikace Svědectví o roku 1968 (1990). Od roku 1972 do roku 1984 v Báňských strojírnách Ostrava.

Lubor TOKOŠ
V letech 1952-1953 přechodně zaměstnán v Ostravě jako hlasatel a pomocný režisér, od té doby působil jako stálý externí spolupracovník, herec, reportér a dokonce sportovní reportér. Vytvořil v ostravském studiu řadu rolí v rozhlasových hrách i v různých lit. kompozicích; 21. srpna 1968 se dal ostravskému rozhlasu znovu k dispozici jako hlasatel, uváděl už první relaci ostravského protiokupačního vysílání a vydržel s ním až do konce. Diváci si mohou pamatovat jeho hlavní roli v trikovém filmu režiséra Karla Zemana Vynález zkázy.

Jiří VALENTA
Od r. 1954 hlasatel a moderátor. Kromě celé šíře hlasatelských úkolů se věnoval zejména uvádění pořadů populární hudby (1957-83 přímé přenosy nedělních promenádních koncertů, 1969-71 soutěž 7 mikrofonů aj.). Moderátor pořadů Kolotoč, Zelená vlna, vysílání Na vlně Prahy, pro zahraniční vysílání tzv. Schlager-lotterie apod. Byl také jedním z hlasatelů, kteří se podíleli na protiokupačním vysílání v srpnu 1968. Od r. 1973 člen zkušební komise pro obor mluvené slovo.

Ladislav VÍT
Hlasatel v letech 1953-1989. Účastník srpnového protiokupačního vysílání 1968.

Sláva VOLNÝ
Od roku 1965 redaktor zemědělské redakce. Vedle práce na Zemědělském magazínu věnoval největší pozornost odhalování společenských problémů v pořadech Lidé - život - doba. Na jaře 1968 byl častým hostem i v pořadu Písničky s telefonem, organizovaném kolektivem red. mezin. života. Pro svůj přesvědčivý projev se těšil u posluchačů značné oblibě a byl známý jako významný exponent Pražského jara. Jeho temperament a neklid ovšem způsobovaly, že často pracoval na několika projektech najednou. I v srpnovém vysílání 1968 byla jeho činnost patrná jen v prvním dnu, kdy se vysílalo z hlavní budovy. Po jejím obsazení těkal mezi jednotlivými pracovišti, až nakonec ještě během srpna odjel mimo republiku. V září se ještě na několik dní vrátil, ale pak emigroval a působil až do r. 1987 jako významný politický komentátor Radia Svobodná Evropa. Zemřel 29. 1. 1987 v německém Mnichově.

Petr ZBORNÍK
Aktivní účastník srpnového protiokupačního vysílání, vysílal z Karlína a z televizního studia v bývalém kině Skaut. Roku 1970 byl za svou účast na demokratizačním procesu z rozhlasu propuštěn a vrátil se teprve po 20 letech. Po výpovědi z rozhlasu čistič oken a další příležitostná zaměstnání. V r. 1973 skladník Domácí potřeby Praha, 1973-78 totéž v JZD Tuchoraz; 1979-85 Domácí potřeby Praha, provozář; 1986-90 Hudební divadlo v Karlíně, referent pro styk s veřejností.

Poznámka: Na vysílání v srpnu 1968 se podílela i řada dalších lidí, seznam budeme postupně doplňovat.

autor: Filip Rožánek
Spustit audio