Rozhlas v posledních dnech války
Úterý 8. května označují pamětníci za nejtěžší den povstání. Hlavní budova rozhlasu je stále pod palbou, jelikož se nacisté mylně domnívají, že revoluční rozhlas vysílá právě odtamtud.
Toho dne padl štábní kapitán Záruba, který akce u rozhlasu řídil od začátku povstání. Vedení po jeho smrti přebírají major Rakouš a štábní kapitán v záloze Kopecký. Zároveň Česká národní rada ani velitelství Bartoš nereagují na telefonické výzvy hlasatelů (tou dobou se jedná o kapitulaci a průchodu nacistických vojsk Prahou).
Nacisté kapitulují
Nedostatek informací ve vysílání proto nahrazují delší hudební bloky, mezi něž jsou vsunovány organizační zprávy. Povstalcům se během úterý daří získat vysílačky v Liblicích, Mělníku a Poděbradech a napojují je na Husův sbor.
V 19:18 je konečně vysíláno důležité hlášení: „... volá Československý rozhlas: Mezinárodní červený kříž hlásí: V dohodě s českým a německým velitelstvím v Praze – budiž ihned zastavena nepřátelská činnost v Praze a okolí. Německé velitelství oznamuje svým jednotkám, že kdo neuposlechne tohoto rozkazu, bude potrestán podle stanného práva...“
Později kolem půl desáté večer rozhlas tlumočí i samotný protokol o provedení německé kapitulace.
Miloslav Disman vzpomíná, že hlasatelé byli po několikadenním vysílání velmi vyčerpaní, ochraptělí a také špinaví: „Všichni jsme zarostlí, od soboty se nikdo neholil, někteří neměli ještě příležitost se pořádně umýt, jsme zaprášeni a špinaví ještě po sobotním bombardování hlavní budovy – ale to vše nikomu nevadí.“
Rudá armáda v Praze a vysílání z Vinohrad
Ve středu 9. 5. rozhlas po ránu nabádá občany, že „zbraně patří do rukou bojovníkům! Ti, kdož by chtěli použít příležitosti a pokusí se o vyrovnání jakýchkoliv osobních účtů, loupení, krádeže, drancování, budou přísně potrestáni“. Dále vyzývá k pomoci Rudé armádě v případě potřeby průjezdu tanků, rozebírání barikád apod.
Sověti vstupují do Prahy po 8. hodině. Odpoledne jsou voláni zaměstnanci rozhlasu, aby se dostavili do práce, a už v 19:00 je obnoveno vysílání z poničené budovy na dnešní Vinohradské třídě: „Československý rozhlas zdraví svého presidenta dr. Edvarda Beneše a svoji vládu v Košicích, zdraví celý náš československý národ a zahajuje svůj prvý pořad v osvobozené vlasti...“
Relaci zahajuje prozatímní ředitel rozhlasu prof. Otakar Matoušek, po něm přednáší Zdeněk Štěpánek Nerudovu báseň Jen dál a Mirko Očadlík uvádí Smetanovu Prodanou nevěstu.
Zdroje:
Boj o rozhlas začal v sechs hodin. In: Příběh Rozhlasu[online]. 2014 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://www.pribehrozhlasu.cz/odhaleni-89+1/dramaticke-chvile/2759821.
Český rozhlas a Ješutová, Eva a kol. Od mikrofonu k posluchačům: z osmi desetiletí českého rozhlasu. Praha: Český rozhlas, 2003.
Disman, Miloslav. Hovoří Praha: vzpomínky na revoluční květnové dny 1945 v rozhlase. Praha: Svoboda, 1975.
Kokoška, Stanislav. Praha v květnu 1945: historie jednoho povstání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005.
Rems, V. Průběh bojů o Prahu, jak jej vysílal československý rozhlas: (5.–9. květen 1945). V Semilech: nákladem vlastním, 1945.