Rostliny souzvučných jmen
Botanici znají jemnou orchidej hlavinku. Hruštička není jenom malá hruška, ale i zajímavá lesní bylina. Hořčík má s dnes tolik vyhlašovaným magnéziem v minerálkách společné jen to jméno. Chlupáček je jednak malý zarostlý vlasatý klouček, ale i drobný chlupatý jestřábník, svítící žlutými květy na všech suchých stráních a skalkách.
Jazyk je poměrně vzácná kapradina, má ale i nespočet jiných významů. Jazýček je oproti tomu vzácná orchidej. Jehlice bodá stejně jako jí odpovídající rostliny při neopatrném dotyku. Jeřáb je současně velkým ptákem i strojem k přenášení břemen. Kejklířka je známější jako kouzelnice, kouzelně pěkná je ale i ta, jež kvete někde v mokrém příkopu. Mnohé významy slova kohoutek není třeba rozvádět, ale kokrhel i kokardu v původním významu i jako květinu zná málokdo. Jméno kosatka má většina z nás spíše spjaté s lodní plachtou či dravým kytovcem než s kytkou.
Botanika si vypůjčila i několik zvířecích jmen - kozlík, kozlíček, medvědice, orlíček, rosnatka nebo parukářka.
S dívkou netýkavkou není právě snadné pořízení, a to za žádný penízek, i když se s ní někdo piplá. Ani podbízivé otáčky kolem ní nejsou nic platné. Pilát má svou známou roli v bibli, ovšem ten, co roste na úhorech a kolem cest, upoutá naši pozornost nebeskou modří svých květů. Plamének nám topí nebo svítí doma i na chatě, pokud někdy doma chybí solnička, je to zpravidla svízel. To, co jsme dosud vyjmenovali, byla jedna kytka za druhou.
