Rok šmity komplikuje izraelské zemědělství
I když se Stát Izrael řídí obecným právem, do značné míry bere v úvahu i zákony náboženské. Judaismus pak někdy komplikuje praktický život a zatěžuje i hospodářství.
Právní systém Státu Izrael je kombinací obecného a civilního práva, ale také práva náboženského. V praxi to znamená respektovat zákony Tóry, což je někdy v moderním životě obtížné i nákladné.
Například letošní židovský rok 5775, jenž začal minulý týden, je sabatickým sedmým rokem sedmiletého zemědělského cyklu, rokem šmity, kdy podle židovského náboženského práva halachy musí mimo jiné země ležet úhorem. Podle 3. knihy Mojžíšovy, Levitiku, se půda nesmí obdělávat ani sklízet, a pokud na ní něco přece vyroste, smí si plody vzít kdokoli.
Pro židy v diaspoře šmita neplatí, ale v Izraeli se týká veškeré půdy ve vlastnictví židů. Jejich zemědělské produkty se proto letos nesmějí prodávat ani konzumovat. Většina Izraelců šmitu nedodržuje a civilní soudy ji neprosazují, ale ortodoxní židé ji respektují a nakupují a jedí pouze dovážené ovoce a zeleninu.
Světští izraelští farmáři šmitu obcházejí pomocí nařízení, jež v dobách počátků sionismu koncem 19. století formuloval rabín Jicchak Spektor; říká se mu heter mechira, „povolení prodeje“, a dovoluje produkty pěstovat, sklízet, prodávat i jíst, pokud je půda na rok šmity symbolicky prodána nežidovi. Ultraortodoxní židé však tento prostředek neuznávají.
V praxi tak dochází k pro nás neobvyklým sporům. Těsně před začátkem nového roku se proslechlo, že armáda nebude respektovat prodej židovské půdy nežidům a hodlá ovoce a zeleninu dovážet ze zahraničí. To by však nejen zatížilo rozpočet, ale i poškodilo zemědělce.
Federace izraelských farmářů obvinila ministerstvo obrany, že „vyhlásilo válku zemědělství“, které navíc na jihu utrpělo velké ztráty kvůli nedávnému ostřelování palestinským Hamásem z pásma Gazy. Ostrá výměna názorů mezi ministry obrany a zemědělství skončila prohlášením obrany, že v armádě slouží i 5000 ultraortodoxních židů, kteří neuznávají heter mechiru, nicméně že plán dovozu bude platit jen půl roku. Federace pak pohrozila armádě bojkotem, jestli své rozhodnutí nezmění.
Většina farmářů rok šmity obchází a půdu prodává nežidům; striktně jej dodržuje jen 150 zemědělců. Pro světské Izraelce je celý spor o „zemědělský šabat“ bouří ve sklenici vody, neboť země má mnohem důležitější nevyřešené problémy.
