Raoul Schránil

20. září 2000

Jaká je představa, která se mi spojuje se starým českým filmem? To je docela jednoduché, je to chvíle, když Raoul Schránil líbal Adinu Mandlovou...

Když se o někom řekne, že to ve filmu byl opravdový frakman, nemůže být řeč o nikom jiném, než o takovém herci, pro nějž byl frak na filmovém plátně nejčastější rekvizitou. V dějinách českého filmu patří ten výsadní titul frakman muži s francouzským jménem: Raoul Schránil ( Raoul - podle francouzského rodinného přítele, celým jménem: Raoul Marián Kristián Schránil) - herec vysoké, ztepilé, švihácké postavy a skvělého držení těla, který jako by se ve fraku snad už narodil. Raoul Schránil dokázal totiž pokaždé nosit frak s patřičným šarmem a vrozenou elegancí.

Život Raoula Schránila je vlastně obrazem paradoxu naší moderní historie - před válkou a ve čtyřicátých letech úspěšný mladý muž, absolvent francouzského lycea v Dijonu, kde studovali mj. také Jiří Voskovec nebo prof. František Černý, později atraktivní herecký typ obsazovaný především v salónních filmových komediích - herec, který v době svého největšího úspěchu dokázal natočit i devět filmů za rok. (Ostatně není divu, když se tehdy filmy točily během dvou až tří týdnů. Slavný filmový Kristián spatřil světlo světa za rekordních čtrnáct dnů!) Schránilovy hraběcí milosti, sňatkoví podvodníci, doktoři, mladí bankéři nebo ministerští tajemníci - všichni povětšinou zamilovaní do krásné hlavní hrdinky sladkého filmového příběhu (jak jim sám Raoul Schránil říkal: oblečení paňáci) nechyběli v žádném z nejúspěšnějších filmů své doby. Partnerkami Raoula Schránila proto byly největší filmové hvězdy na domácím stříbrném plátně, Adina Mandlová, Hana Vítová nebo Věra Ferbasová.

Po roce 1948 zůstal Raoul Schránil ještě chvíli ve stínu své dřívější slávy a popularity jako člen Vesnického divadla. Ve filmu ale hrát už nemohl a nakonec snad ani nechtěl. Stačí si jen vzpomenout, jak vypadal v padesátých letech na plátně v montérkách sám velký Oldřich Nový, frak by se vedle rozzářených budovatelských úsměvů jaksi nehodil. Jen o vlásek unikl v té době Raoul Schránil obvinění z vlastizrady, skončil jako dělník na stavbě Mostu inteligence, pomáhal budovat Stalinův pomník na Letné. V západních Čechách bývalý první milovník českého filmu vrtal artézské studně. Až později Raoula Schránila zachránily jeho jazykové schopnosti, pracoval v zahraničním oddělení ND. Když před dvěma lety Raoul Schránil zemřel, odešla s ním jedna slavná legenda - nenapravitelný gentleman českého filmu nejen pro pamětníky.

Spustit audio