Řada evropských Židů uvažuje o emigraci
V minulém pořadu jsme přinesli informaci o zajímavé studii Institutu pro politiku, založeném Židovskou agenturou Sochnut. Podle této studie, zabývající se situací Židů ve vybraných evropských zemích, dochází v poslední době k paradoxní situaci: Na jedné straně se Židé těší nebývalému respektu, na straně druhé mnozí z nich uvažují o emigraci. Jaké jsou k tomu důvody?
Podle zmíněné studie tradiční evropské židovské komunity znepokojily v poslední době témata rituální obřízky a porážky zvířat.
V prvním případě se původně marginální záležitost, týkající se navíc muslimské komunity, rozrostla v aféru, která po několik měsíců hýbala mediální scénou nejen v Německu. Rituální obřízka je, jak známo, jedním ze základních náboženských úkonů nejen pro Židy, ale také pro muslimy. V židovské tradici se vykonává osmý den po narození chlapce, v tradici muslimské je to na prahu jeho dospělosti.
A právě jeden takový případ z muslimského prostředí rozbouřil německé veřejné mínění. Nejdříve se ozvali ochránci dětí, avšak posléze v tomto diskursu zazněly i antisemitské a antimuslimské tóny. Naštěstí byla náboženská práva zachována, a to i díky rozhodnému postoji německé politické reprezentace v čele s kancléřkou Merkelovou.
Obdobný scénář lze najít také u druhé otázky. Tou je zákaz „šchity“ neboli židovské rituální porážky zvířat. S tímto návrhem přišli ochránci zvířat. I tentokrát šlo zpočátku o rituální porážku, jak se praktikovala během muslimských svátků. Téma však narostlo do obecných rozměrů a dostalo se až na půdu Evropského parlamentu. Některé země rituální porážku zvířat zakázaly již dříve, jiné se přidaly v poslední době. Známé je v tomto ohledu především rozhodnutí polského Sejmu.
A i v dané kauze bylo možné zaznamenat posun od věcné diskuse ke zlovolným výpadům, které v mnohém ohledu připomínaly nacistickou rétoriku. Snaha vykreslit rituální porážku zvířat jako příklad židovské krutosti byla jedním z nástrojů Goebbelsovy propagandy. Argumentace odborníků z židovských kruhů, že „šchita“ představuje jeden z nejšetrnějších způsobů porážky zvířat, se nebrala v úvahu. V každém případě: Na rozdíl od obřízky téma rituální porážky zvířat ještě nebylo uzavřeno a je otázkou, jak se k němu postaví zbylé evropské státy.
Evropské židovské komunity nejsou většinou nábožensky tradiční, a proto skeptické postoje části židovské veřejnosti, jak se projevily v šetření Institutu pro politiku, nejsou jistě jen výsledkem sporů ohledně obřízky a šchity. Skutečnosti, které tyto případy provázely, však dokreslily celkové klima, v němž se nacházejí evropští Židé.
Vleklá ekonomická krize s sebou přináší mnoho negativních dopadů, jež jsou někdy populisticky obraceny proti židovskému společenství. Svou roli v protižidovských náladách hraje také blízkovýchodní konflikt ve spojení s přílivem imigrantů, často z muslimských zemí. Na jedné straně je to pro současnou Evropu ekonomická a demografická nutnost, na straně druhé je jasné, že snahy o multikulturalismus ztroskotaly. Zvýšený počet antisemitských projevů tak lze přičíst na vrub extremistům jak z muslimských komunit západní Evropy, tak i většinové společnosti, jež stále víc prosazuje principy společenské homogenity.
Studie Institutu pro politiku, zaměřená na situaci evropských Židů, otevřela mnoho otázek. Ne na všechny lze odpovědět. A to se zjištění vůbec netýkala České republiky.
Autor je tajemníkem Federace židovských obcí v České republice.
