Prohlédněte si naši nejstarší botanickou zahradu

1. říjen 2004

Naše zem je neobyčejně bohatá na historické památky, ostatně ne nadarmo se například o Praze říká, že je to muzeum architektury. Stejné bohatství skrývají naše parky a zámecké zahrady. I zahrady botanické.

Představte si, že jeden starší historický zámecký park - málo se o něm ví - je současně považován za jednu z nejstarších botanických zahrad u nás. Není to ani Lednice, ani Průhonice, je to park, spíš parčík, v jehož zámku nalezl své letní sídlo i první prezident Československé republiky T. G. Masaryk. Už vás nebudu napínat - a raději vás pošlu na krásný odpolední výlet kousek za Prahu, na Příbramsko, do kraje zapomenutého čerta, Dařbujána a Pandrholy a Městečka na dlani. Už víte kam? Do zámeckého parku v Hluboši. Skutečně byl patrně zakládán jako soukromá botanická zahrada, jejíž autorství (tedy koncepce) je připisována českému botanikovi a lékaři Janu Emanuelu Pohlovi, posléze kurátorovi císařských sbírek v Schönbrunnu, od jehož smrti letos uplynulo 170 let. Svého času tu např. v parteru byly vysazeny rostliny podle Linnéova systému, rostliny měly etikety a vůbec to tu nevypadalo jako v zámeckém parku. Jiná část, založená spíše v duchu přírodněkrajinářských parků, sloužila mj. introdukci, tj. zavádění cizích dřevin do našich parků. Je to místo, odkud je poprvé uváděn na našem území pěstovaný jinan dvoulaločný, stejně tak se právě tady nadechl českého vzduchu vůbec první jedlovec kanadský.

Park zámku v Hluboši

Po druhé světové válce byly v parku opravny vojenské techniky, zvláště tanků. Jistě si dovedete představit, co z parku asi zbylo. Ale divili byste se, dnešní (restituovaní) majitelé udělali z parku i zámku kulturní středisko kraje. Přijeďte se přesvědčit.

Spustit audio