Zahradníci kroměřížské Květné zahrady nachystali výstavu Kamélie mezi živly.
O námluvách motýlů, jejich DNA v květech a důvodech, proč potřebují les. Debatují biologové Ondřej Sedláček a Lukáš Čížek a herec Lumír Olšovský. Moderuje Martina Mašková.
Jednu z největších a nejkrásnějších antilop uvidíte jen v Národním parku Niokolo-Koba v Senegalu. O záchranu tohoto ohroženého tvora usiluje i Safari Park Dvůr Králové.
Skládka má plochu téměř 1800 metrů čtverečních a je tam odhadem více než 2200 tun odpadu. S likvidací pomohl Plzeňský kraj, který na ní získal dotaci.
Silniční doprava Luhačovice zatěžuje, denně jimi projede asi 7000 automobilů, z toho více než tisícovka jsou těžké nákladní vozy
Seminář věnovaný novému rozdělení zón v Krkonošském národním parku znovu přinesl názorové střety mezi představiteli parku a krkonošskými podnikateli i zástupci samosprávy.
Asfalt na cestě překryl původní přírodní povrch. Řada lidí, převážně obyvatel Bolevce a Lochotína, to kritizuje. Město tvrdí, že je to součást dlouhodobého projektu.
Malá šelma, kterou návštěvníci hlubocké zoo milují, rybáři ji naopak ve svých rybnících vidí velmi neradi. Vydra říční je chráněná, ale dokáže způsobit i značné škody.
V areálu Sokolovské uhelné ve Vřesové kvůli poruše v generátorovně unikly ve středu odpoledne silně zapáchající látky. Podle zástupců podniku nejsou zdraví škodlivé.
Hosté: Ludmila Dušková a Jan Kopřiva. Moderuje Patricie Strouhalová.
Národní parky v České republice budou přístupnější pro návštěvníky. Otevřou pro ně některá místa, kam v minulosti nesměli.
V roce 1986 zakázala mezinárodní velrybářská komise zákaz komerčního lovu velryb. Za Česko sleduje dodržování smlouvy Jiří Mach, vedoucí oddělení mezinárodních úmluv MŽP.
Z původní ošetřovny v psím útulku v Borovně na jižním Plzeňsku bude brzy plnohodnotná veterinární ordinace. Ošetří tu nejen psy, ale i ostatní domácí zvířata.
Práce za 50 milionů korun zahrnují v první etapě kácení náletových dřevin na hrázích a odbahnění dna vodních ploch. Hotovo má být příští rok na podzim.
Rok 2019 je v Národním parku Šumava rokem ptactva. Jaké ptačí druhy se v poslední době podařilo na Šumavu vrátit, a tak zabránit jejich vyhynutí?
Temně rudé kamínky – české granáty. Nejvíce jsou s nimi spojeny severočeské Třebenice a Třebívlice. Granát se tam těžil už v době vlády císaře Rudolfa II.
Letošní zima zatím přeje houbařům. Pravda, ti, kteří se v lese spokojí s tím, že dokáží rozeznat hřib od muchomůrky, si na své nepřijdou, ale najít se dá najít řada hub.
Některé druhy predátorů, například žab nebo ptáků začínají vymírat hlady. A později mohou následovat druhy, které se živí ptáky, až nakonec bude narušen celý systém.
