Karlova Koruna - zámecký krajinářský park
Tento park o výměře 18,2 ha leží na mírném vršku, v nadmořské výšce okolo 250 metrů, a obklopuje zámek vystavěný ve vrcholně barokním stylu. Nachází se severozápadně od centra Chlumce nad Cidlinou v okrese Hradec Králové.
Zámek byl umístěn do přilehlé krajiny centrálně. Jeho stavbu navrhoval architekt Giovanni Santini Aichel, který zvolil kompozici středového válce se dvěma patry, k němuž z boků přidal tři jednopatrová křídla, vše na čtvercovém půdorysu. Ze severu bylo zbudováno otevřené schodiště do prvního patra a tři vchody. Odtud vedly tři aleje, každá k jednomu východu z parku. Stavitelem byl František Maxmilián Kaňka a to jak zámku tak přilehlé barokní zahrady. Sídlo bylo vybudováno byl v letech 1721 až 1723 pro hraběte Františka Ferdinanda Kinského, nejvyššího kancléře Českého království.
Rozlehlá barokní zahrada, předchůdce dnešního parku, vznikala souběžně se zámkem a byla srdcem lovecké krajiny hlubokých listnatých i jehličnatých lesů a malebných rybníků v mírně zvlněném terénu. Místo má jméno podle Karla VI., který zde byl čestným hostem krátce po své korunovaci na českého krále roku 1723. Šlechta se tu procházela právě dokončenou barokní zahradou, z níž se vyjíždělo na honitbu do okolních lesů.
V polovině 18. století nechal Leopold Kinský postavit kapli Zvěstování Panny Marie, zřejmě též podle projektu Giovanniho Santiniho Aichla. Od poloviny 20. století sloužila jako sklad knih, až v roce 1998 se dočkala celkové rekonstrukce. Protože se nedochoval původní oltář, nahradil jej zrestaurovaný sloupový barokní oltář z první poloviny 18. století ze zrušené kaple Svatého Jana Křtitele. Podle oltářního obrazu byla kaple přejmenována na Sv. Jana Křtitele a nově vysvěcena v srpnu 1999.
Zámek i park byl upravován v letech 1815 až 1820, kdy byla na východ od zámku zbudována empírová oranžérie. Zámek není přespříliš velký, proto byly postaveny hospodářské budovy Tereziánský trakt a Lichtensteinský trakt. Po roce 1850 Kinští žili v Tereziánském traktu a zámek navštěvovali spíše při zvláštních příležitostech. Park ale žil stále svými zahradními slavnostmi. Konec 18. století je spjat s chovem jezdeckých a honebních koní. Možná nevíte, že právě Oktavián Kinský byl podle oblíbené Grand National of Liverpool zakladatelem Velké pardubické steeplechase. Po roce 1948 byl zámek v držení Československého státu, od roku 1992 je opět v majetku rodiny Kinských. Dnes v zámku najdete expozici prezentující historii tohoto starého šlechtického rodu včetně portrétů slavných osobností. Další část expozice je věnována chovu koní v Chlumci nad Cidlinou.
Původní velká barokní zahrada byla základem pro anglický krajinářský park, který se vyznačuje širokými travnatými plochami oživenými seskupenými dřevinami. Rozlehlý prostor umocňují solitéry. Před vstupním traktem do zámku je umístěna úžasně rozvětvená a mohutná solitérní borovice. Největší dominantou je alej roubící cestu k zámku od Hradce Králové. Jde o jírovce, které nahradily původní výsadbu v roce 1984 až 1986. Po obnově v těch letech je také ústřední cesta sypaná pískem. Další aleje podél cest vedou k zámku od Prahy a od Nového Bydžova. Cesty z parku jsou zakončené zdobenými branami.
Od nejznámějších druhů z dendrologického bohatství místa jako jsou borovice, smrky, lípy, kaštany, tisy se můžete dopočítat až k 27 druhům jehličnanů a 103 druhů listnáčů. Na jejich poznání potřebujete několik hodin procházky rozlehlým a tajemným parkem. Určitě pak nepřehlédnete vzrostlé duby, silný jalovec, různé druhy cypříšků či kaštanovník nebo javor. Navíc v okolí zámku můžete potkat množství pávů nebo si prohlédnout ještě tajuplnější a romantickou zříceninu Monopter. Je inspirována antickými pavilony.
Nejkrásnějším místem v zahradě je ale bezesporu pravidelný parter před oranžerií, který vznikl v 50. letech 20. století podle návrhu Břetislava Štorma. Jeho centrem je kašna, kde pod barokní sochou jsou na podstavci připevněny sošky hlav lvů, které z úst chrlí vodu. Dnes jsou záhony v travnatých parterech vysypány oblázky, mezi miniaturami pěstěných buxusů vedou cesty sypané pískem a po obvodu nechybí lavičky lákající k posezení.