Vůznice - národní přírodní rezervace
Řeka Berounka skýtá nejen nepřeberné množství romantických zákoutí, ale také přírodovědně významných lokalit. Jednou z nich je i národní přírodní rezervace Vůznice. Nachází se v údolí stejnojmenného potoka na levém břehu Berounky, na rozhraní okresů Beroun, Rakovník a Kladno.
Rezervace tu byla vyhlášena v roce 1984, rozkládá se na celkové ploše 231 hektarů a nadmořská výška jejího území se pohybuje v rozmezí 250-410 m n.m. Jedná se hluboce zařezané údolí, obklopené různými lesními typy a společenstvy, typickými pro pahorkatinu střední Evropy.
Geologicky jde zejména o oblast vzniklou koncem starohor, místní horniny jsou tvořeny jílovitými břidlicemi s pozůstatky buližníků. Časté jsou zde tzv. mrazové sruby (skalní převisy vzniklé mrazovým zvětráváním), skalní výchozy a rovněž strmé svahy nad údolím. Suťovitá hmota se nachází především na úpatích skalních výchozů. V minulosti byly u potoka budovány rybí sádky s přívodními kanály a zásobní přehradou. Kvůli těmto úpravám je niva podél potoka již nepůvodní a pozměněná.
Chráněná rezervace zahrnuje poměrně ucelený soubor lesních ekosystémů - údolí potoka pokrývají především ptačincové olšiny a jaseniny, najdeme tu porosty měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva). Výše na stráních přechází vegetace v habrové doubravy, které zejména v dubnu hýří hojností dymnivek a dalšími teplomilnými druhy, například ptačincem velkokvětým (Stellaria holostea), jaterníkem trojlaločným (Hepatica nobilis) a zapalicí žluťucholistou (Isopyrum thalictroides).
Strmější svahy jsou porostlé habrovými javořinami, které jsou zpevňujícím prvkem pohyblivých sutí. Plošiny obývají subxerofilní mochnové doubravy a na skalních výchozech se objevují doubravy smolničkové. V bylinných patrech lze nalézt metličku křivolakou (Avenella flexuosa), kostřavu ovčí (Festuca ovina) a biku bělavou (Luzula luzuloides). Vrcholy údolí jsou porostlé zakrslými doubravami, které doplňují pavinec modrý (Jasione montana) a jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella). Poměrně vzácně se zde vyskytují borovice lesní a smrk ztepilý.
Mezi další chráněné rostlinné druhy patří především bledule jarní (Leucojum vernum), oměj vlčí mor (Aconitum vulparia), okrotice dlouholistá (Cephalanthera densifolia), třemdava bílá (Dictamnus albus) a kruštík modrofialový (Epipactis purpurata). Zajímavý je zde výskyt hub, které rostou na dřevě. Jednou z nich je ohnivec rakouský (Sarcoscypha austriaca) s typickými červenými mističkovitými plodnicemi.
Díky pestré skladbě biotopů je chráněné území Vůznice druhově bohaté i na faunu. Z měkkýšů stojí za zmínku především plž Perforatella bidentata a závornatka Bulgarica nitidosa, která se vyskytuje pouze na Křivoklátsku a v Českém krasu, jinak nikde jinde na světě. Vodní druhy jsou zastoupeny okružákem Anisus leucostoma, nebo hrachovkou Pisidium nitidum. Milovníci motýlů tu mohou obdivovat bělopáska topolového (Limenitis populi), hnědáska květelového (Melitaea didyma) nebo přástevníka kostivalového (Euplagia quadripunctaria). V polovině minulého století bylo možné zde zahlédnout dnes již vyhynulého jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne).
Dalšími významnými živočichy jsou některé druhy střevlíkovitých (Trechus ruben, Dromius angustur), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek horský (Triturus alpestris) nebo kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Z ptáků zde hnízdí černí čápi (Ciconia nigra), ledňáček říční (Alcedo atthis), volavka popelavá (Ardea cinerea), žluna zelená (Picus viridis) i šedá (P. canus), lejskové a další.
Motivem ochrany této lokality je obnova přirozené a původní skladby lesních porostů. Snad proto je ponechána většina území svému vývoji a růstu. Ve středověku procházela údolím Vůznice významná stezka, o jejíž existenci svědčí i zbytky hradu Jinčov, který lze spatřit na severní straně rezervace (pravděpodobně náš nejmenší královský hrad, leží 6 km severně od Nižboru a asi 2 km jižně od obce Běleč).
Dopravní informace
Poblíž obce Běleč narazíte na naučnou stezku a červeně značenou turistickou cestu, která vás dovede ke zřícenině hradu. Červená turistická trasa vede ze Zbečna do Berouna.