Priessnitzův obklad

Bavlněnou látku namočíme ve studené vodě, dobře ji vyždímáme, přiložíme na postižené místo a překryjeme suchou látkou. Dlouhými léty osvědčený přírodní postup, který vede k lokálnímu prokrvení a tím ke zrychlení hojení, se používá při angíně, vysoké horečce, při suchém dráždivém kašli, při revmatických bolestech kloubů atd.

Zakladatelem přírodního léčitelství a vodoléčby byl Vincenz Priessnitz. Narodil se 4. října 1799 na horské samotě v Gräfenberku u Frývaldova (dnes Lázně Jeseník) jako nejmladší ze šesti dětí chudého chalupníka. V dětství byl zasažen oslepnutím otce, brzy se musel začít starat o celé hospodářství.

Do školy toho moc nenachodil, učitelkou mu byla sama příroda. Podle legendy pozoroval zraněnou srnu, která si chodívala do lesní studánky vymývat zraněnou nohu tak dlouho, dokud si ji docela nevyhojila. Léčení vodou Priessnitz později vyzkoušel sám na sobě, když mu při svážení dřeva skříply ruku otěže i když mu o dva roky později přejel přes hrudník povoz se splašenými koňmi. Přestože přivolaný ranhojič prohlásil jeho zranění za smrtelná, dokázal se sám vyléčit pomocí studených obkladů a vody, zlomená žebra si rovnal o opěradlo židle.

Zpráva o zázračném vyléčení se brzy rozšířila a Priessnitz začal léčit chudé lidi z okolí i vážené Frývaldovské občany a dokonce i vídeňskou honoraci. Svůj rodný dům nechal přestavět na zděnou budovu s patrem, v přízemí umístil jedny necky – tak vznikl první vodoléčebný ústav na světě. V kraji se Priessnitzovi začalo říkat Vodní nebo také Houbový doktor. To proto, že jeho léčba spočívala ve vymývání ran houbou namočenou v čisté vodě. Návdavkem přidával tuto radu:

„Živá bytost potřebuje slunce, vzduch, vodu a dostatek pohybu v přírodě na zdravém vzduchu. Dodržujte přísnou životosprávu a jezte prostou stravu, pak vám bude zdraví sloužit."

Místní studovaní doktoři mu ale nemohli přijít na jméno a dokonce na něj podali stížnost. Lázně ve Frývaldově vznikly oficiálně až roku 1837. Léčil se tu například Nikolaj Vasilijevič Gogol nebo Josef Krasoslav Chmelenský. Ten v dopise napsal:

„Není nic skromnějšího nad Priessnitze. Všecko se mi tam líbilo, jen jídlo ne – ach, to je veliká bída. To mlíko s marcipánem, ta nechutně připravená jídla a zas mlíko a voda. Byty jsou z většího dílu cikánské skrýše – ale on je divotvorec. Knížata a hrabata jedí mlíko s marcipánem, ostávají v hnízdech pod střechou přepažených a stanou se zdravými.“

Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.