Převzácná sarajevská Hagada je vystavena v Praze
Po celá staletí Židé oslavují Pesach, svátek vysvobození z egyptského otroctví, čtením Hagady, knihy pesachového čtení. Mít vlastní Hagadu pro domácí obřad zvaný seder bylo vždy tužbou každé židovské rodiny a ty bohaté ve středověkém Španělsku si mohly dovolit i speciálně zhotovenou, krásně vyzdobenou. Právě takovou je i Sarajevská hagada s nádhernými iluminacemi.
V Sarajevu nevznikla, kdy se sem dostala, se přesně neví, a znám není ani její tvůrce. Přesto dodnes poutá pozornost milovníků židovské kultury i krásné knihy.
Občanské sdružení „Lastavica“ v Praze ve spolupráci s Židovskou obcí v Praze nyní vystavuje nikoliv snad samotný originál Sarajevské hagady, ale její skvostné iluminace a texty. Zhlédnout je můžete v pražské Jubilejní synagoze v Jeruzalémské ulici.
Už první vystavené iluminace Sarajevské hagady nejspíše návštěvníka udiví. Představte si Zemi znázorněnou jako kouli ve 14. století! Po příběhu stvoření, kde se toto vyobrazení opakovaně objevuje, následují půvabné ilustrace k celé hebrejské Bibli, ale místy se zjevnou dobovou inspirací. Tak se v horní části jedné ze stránek objevuje erb města Barcelony či podobné vyobrazení. Co iluminace, to umělecký skvost. A neméně jedinečná je i historie knihy.
Po vyhnání Židů ze Španělska v roce 1492 Hagada zřejmě kolem roku 1510 změnila svého majitele, jak o tom svědčí vepsaná zmínka. Konkrétnější stopou je podepsaný vpisek z roku 1609, že kniha neobsahuje nic proti církvi. Autor poznámky, jistý Vistorini, tehdy působil jako inkvizitor v Benátkách a Modeně.
Roku 1894 se pak kniha prokazatelně objevuje v Bosně a Hercegovině – možná se sem dostala jako část věna nebo prostě jako majetek Židů, kteří zde našli bezpečí.
Hagadu ještě v 19. století odkoupilo bosenské Zemské muzeum za částku odpovídající přibližně 150 000 korun. Dnes je cena Sarajevské hagady odhadována na 7 milionů dolarů.
Vzácná kniha ukrytá v depozitáři vzbudila v roce 1941 i pozornost nacistů, ale ty se podařilo přesvědčit, že ji už jiní před nimi zkonfiskovali. Osudy Sarajevské hagady z doby okupace ostatně provází řada legend. Vypráví se, že byla ukryta pod prahem mešity, podle jiných verzí ve vzdálené horské vesnici či zakopána na zahradě.
Po válce kniha zůstala ve správě sarajevského Zemského muzea, ale největší drama teprve mělo přijít. Během války v Bosně a Hercegovině v 90. letech minulého století byl vzácný text opět v ohrožení a dokonce se spekulovalo, že kniha byla zničena.
Naštěstí skutečnost byla jiná a Sarajevská hagada dokonce pomohla přitáhnout pozornost světa k válkou těžce zkoušenému Sarajevu. To když americký senátor Joe Lieberman chtěl v roce 1995 přijet do města na svátek Pesach, pokud by slavná Hagada byla při sederovém obřadu na svátečním stole. Těžké ostřelování města a uzavření letiště nakonec jeho záměr, široce sledovaný médii, znemožnily.
Sarajevská hagada dnes patří k jedinečnému národnímu bohatství Bosny a Hercegoviny. Je krásné, že s dílem tak pohnuté historie a jedinečné kulturní hodnoty se můžeme seznámit i u nás. Výstava o Sarajevské hagadě v jedné z nejkrásnějších synagog v Praze, Jubilejní v Jeruzalémské ulici, je otevřena ještě dva dny. Nezmeškejte ji.
