Překvapivá síla rostlin
Jestli někdo klame svým tělem, pak jsou to rozhodně rostliny. Jsou často drobného vzrůstu, zůstávají celý život připoutány k jednomu místu, ale přesto se dokážou poprat s nepřízní svého okolí jako málokdo. Přežijí v suchu, mrazu i na toxických substrátech. Poradí si s nejrůznějšími parazity. A nezaleknou se třeba ani asfaltu, který se jim objeví v cestě.
I drobné rostlinky totiž někdy umějí doslova skály lámat. Tlaky uvnitř rostlinných buněk mohou být až několikrát vyšší než v pneumatikách aut. Obrovskou sílu dokáže rostlina vyvinout ve dvou fázích svého života. Jednak při klíčení, kdy její suchá semena dokážou několikanásobně nabobnat a později při samotném růstu.
Začněme ale popořadě – hovoří doktor Jan Kolář z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Vezměme to od klíčení. Když máte suchá semena a ta namočíte do vody, okamžitě začnou zvětšovat svůj objem. Některá ho zvětšují velmi výrazně, třeba kilo suchých semen hrachu dokáže spotřebovat k nabobtnání skoro dva litry vody, takže svůj objem zvětší až trojnásobně. A tahle první fáze klíčení, které se říká bobtnání, je v podstatě fyzikální proces. V semenech jsou různé bílkoviny, celulóza v buněčných stěnách apod. To jsou všechno molekuly, které na sebe silně vážou vodu. Když se s ní setkají, začnou ji okamžitě pohlcovat a navazovat na sebe, a to tak intenzivně, že tímhle procesem vznikají obrovské tlaky.
Ověřit si to můžete i sami doma. Stačí zalít semena fazolí nebo hrachu do sádry a tento sádrový bloček nechat stát v misce s vodou, aby byl stále navlhčený. Za několik dní dokážou bobtnající semena blok sádry úplně roztrhat. Při bobtnání při tom vůbec nezáleží na tom, zda jsou semena nebo jiná rostlinná část živá nebo mrtvá. Bobtná totiž i uschlé dřevo.
To byla třeba staletími prověřená praktika v kamenolomech - v době, kdy neexistovaly výbušniny, se kámen lámal tak, že se navrtaly díry do skalního bloku, do něj se zatloukly suché dřevěné kolíky, ty se přelily vodou a to dřevo začalo bobtnat. Kolík se začal rozšiřovat a dřevo vyvinulo tak ohromný tlak, že se skutečně tímto způsobem dařilo odlomit kus skály.
Nezanedbatelnou sílu mohou vyvinout i živé rostliny, zvláště když prodlužují své kořeny a stonky do délky.
Prodlužovací růst je způsoben tím, že rostlinné buňky v určité fázi svého života silně zvětšují objem, a to přednostně v jednom směru. Nenafukují se tedy jako pouťový balonek, ale prodlužují se, a to dosti výrazně. Prodlužování je způsobeno tím, že do buněk proudí voda. Když chceme nafouknout gumový balonek, nafukujeme ho vzduchem, když chce rostlina zvětšit objem buněk, tak do nich intenzivně pumpuje vodu.
Samotný tlak uvnitř rostlinných buněk by ale k popraskání asfaltu nestačil. Poud je ovšem vyvíjen dlouhodobě a s cílem prodrat se k životadárnému slunečnímu záření, dokáže divy...
...roste prostě pomalu, ale vytrvale. Jak by řekla teta Kateřina ze Saturnina: “Častá krůpěj i kámen proráží“. Pokud se rostlina snaží dostatečně dlouho, tak se nakonec probojuje i přes ten asfalt.
A jedna zajímavost na závěr: Dodnes se tradují pověsti o technice mučení, praktikované v jihovýchodní Číně na Srí Lance. Namísto skřipců a španělských bot tu údajně používali rostlinu na první pohled zcela nevinnou - bambus. Jeho stébla seřízli do špičky, položili pod zajatce a nechali přes noc prorůst jeho tělem. Vzhledem k tomu, že bambus platí za nejrychleji rostoucí rostlinu, která se v raných fázích prodlužuje rychlostí až 1 mm za minutu, můžeme si domyslet, o jak drastickou smrt se nejspíš jednalo.
