Před deseti lety zemřel Pavel Tigrid, jeho rakev zdobily kříž i Davidova hvězda
Příští sobotu 31. srpna uplyne 10 let od úmrtí Pavla Tigrida, výjimečné osobnosti moderních českých dějin.
Pavel Tigrid se narodil 27. října 1917 v Praze jako Pavel Schönfeld do asimilované českožidovské rodiny, která konvertovala ke katolictví. Studoval práva, za války pracoval v emigraci pro rozhlasovou stanici BBC a exilovou vládu.
Podruhé emigroval před hrozbou komunistů, proti nimž po válce ostře vystupoval. Stál pak u zrodu nejvýznamnějších kulturně politických institucí naší emigrace: českého vysílání Svobodné Evropy a revue „Svědectví“, kterou založil roku 1954 ve Spojených státech.
Redakce „Svědectví“, vedle samizdatových edicí nejsvobodnější tribuna české kultury a politiky druhé půle 20. století, se brzy přesunula do Paříže, kde se kolem ní shromáždil okruh přispěvatelů z obou stran železné opony.
Po pádu komunistického režimu byl Pavel Tigrid, autor řady knih, poradcem prezidenta Václava Havla a v letech 1992 – 1994 českým ministrem kultury.
V běhu Tigridova života a v jeho postojích je řada momentů, z nichž každý občas vyvolává v Čechách a na Moravě spíše nechuť, odmítání, podezření, někdy i nenávist. Byl židovského původu. A také věřící křesťan. I když mu nacisté vyvraždili celou rodinu, nebál se odsuzovat bezpráví páchané na Němcích. Byl emigrantem a z exilu kritizoval poměry v naší zemi. Byl antikomunista. Dokázal ale dát ve svém časopise slovo i reformním komunistům. Podle pravověrných komunistů ovšem „rozvracel republiku“ a byl v nepřítomnosti odsouzen. Jako jeden z mála exulantů vstoupil po roce 1989 do české politiky. Byl přítelem Václava Havla. A tak dále.
Z tohoto pohledu je trochu překvapující, jaký obdiv hraničící s úctou, k Tigridovi chová mnoho jeho rodáků. Připomínají pevnost jeho charakteru, toleranci a noblesu, vlastnosti v tomto spojení u nás spíše nedostatkové. Na jednu Tigridovu vzácnou vlastnost se přitom zapomíná, přestože pro střední a východní zdevastovanou Evropu byla více než důležitá: na jeho schopnost překlenovat rozdíly, domluvit se – spojovat. Skoro symbolicky, lhostejno zda z Tigridovy vůle, nebo z vůle jeho blízkých, zněl po jeho smrti před deseti lety vzkaz na víku jeho rakve: zdobily jej kříž i Davidova hvězda.