Praha - Havlíčkovy sady aneb Zahrada vily Gröbovka
Nachází se v Praze 2 na Královských Vinohradech, nad potokem Botič na jižním svahu v nadmořských výškách 200 až 245 metrů. Její poloha ji předurčovala k pěstování vína, proto zde byla založena vinice, jejíž tradice pokračuje dodnes s plochou 1,7 hektaru. Celková výměra zahrady včetně vinice je 11 hektarů.
Vila Gröbovka byla postavena v letech 1871-1888 pro podnikatele Moritze Gröbeho podle architektonického návrhu Antonína Barvitia. Stavbu dokončil s návrhem interiérů Josef Schulz. Vila se nachází na nejvyšším místě, v tzv. koruně svahu, s výhledem na Prahu z překrásné terasy, odkud vede dvouramenné schodiště dolů přímo do vinice. Na úbočí vinice najdeme dřevěný Viniční pavilon s restaurací. V severozápadní části zahrady je umístěna grotta se skalkami od Josefa Vorlíčka, dnes v nedobrém stavu. Skvostně se vyjímala na pohlednicích Prahy roku 1908, kdy zde bývala ještě kašna s vodou a sochou Neptuna, kolem níž bylo korzo.Původně v těchto místech bývaly dvě vinohradské usedlosti, které Gröbe koupil. Šlo o Horní Landhausku, kde místo ní nechal vystavět svoji novorenesanční vilu a Dolní Landhausku, kterou ponechal též novorenesančně upravit.
Zahrada využila přirozenou modelaci terénu a přizpůsobila se ploše náhorní roviny, kde je travnatá plocha orámovaná na bocích dřevinami a vykroužená do půlkruhu cestou. Sem ústí hlavní přístupová cesta z Rybalkovy ulice. Dnes je zde ještě umístěna herní plocha pro děti, rozsáhlé hřiště hned za vchodem do parku. Jižní svahy již od 14. století určené především pro pěstování vína. Ne nadarmo se místu říkalo Viniční údolí. Ve spodní partii vede niva Botiče. Řešení tohoto parku pochází z let 1871 až 1888 a je charakteristické novorenesančním a novoromantickým pojetím.
Po smrti Gröbeho roku 1891 jeho dědicové přestali místo využívat, na jeho údržbu si vydělávali provozováním zahradnictví a zpřístupněním parku veřejnosti za poplatek. Na čas také prostory dali do pronájmu císařské rodině. Je známo, že zde pobývala princezna Alžběta, dcera korunního prince Rudolfa a vnučka císaře Františka Josefa I., se svým manželem Karlem Ottou Windischgrätzem. Dědicové nakonec vilu i s pozemky prodali roku 1905 vinohradské obci a ta 16. května 1906 areál zpřístupnila veřejnosti pod názvem Havlíčkovy sady. Místo se ale urbanisticky změnilo, nová činžovní zástavba proměnila odlehlé letní sídlo v součást rezidenční čtvrti. Spojenecké bombardování v únoru 1945 neminulo objekty i park. Budova vily byla roku 1953 opravena architektem Pavlem Smetanou a začala být využívána jako Dům pionýrů a mládeže. I park byl obnoven, ale následně se dostal do dlouhodobě neuspokojivého stavu.
Současná obnova přišla po mnoha letech chátrání. Místo bylo od roku 2003 rekonstruováno pod dohledem památkářů. Nyní se zde pořádají koncerty, přednášky, různá zasedání a společenské akce.
V letech 2002 až 2004 byl také obnoven Viniční altán, chráněná kulturní památka. Při rekonstrukci byla vytvořena replika dřevěné historické konstrukce altánu včetně dekorativních prvků, byly opraveny zděné části, schodiště s vyhlídkou za altánem a znovu vytvořena břidlicová střecha. Do svahu byl zapuštěn viniční sklípek. Altán funguje jako kavárna a vinný šenk, jsou tu provozovány svatby a další společenské akce, při nichž je hostům nabízeno originální víno z hroznů, které na vinici Gröbovka již řadu let fundovaně pěstuje vinohradník Antonín Tureček. Požitek je vychutnat jeho Rýnský ryzlink, Müller Thurgau, Rulandské modré a šedé nebo Modrý Portugal.
I zdejší vinice prošla kompletní rekonstrukcí včetně terasových bariér z přírodního kamene. V parku se dnes vyskytuje kolem 120 druhů dřevin, 104 listnáčů a 16 jehličnanů. V jejich korunách žije na 25 druhů ptáků. Téměř polovina z druhů zde i hnízdí. kromě běžných dřevin tu najdeme i mnohé vzácnější druhy, jako jsou dub cedr dřípený, korkovník amurský, topol balsámový, jinan dvoulaločný sloupovitý, borovice ohebná a borovice Schwerinova.
