Pozvánka do archivu ČsRo
V polovině 80. let minulého století se politické poměry v zemi začaly pozvolna uvolňovat. Gorbačovova perestrojka – jakkoli ji vedoucí představitelé strany a vlády ani trochu nevítali - přinášela větší míru otevřenosti.
Střízlivá míra kritičnosti se začala prosazovat i v rozhlasových pořadech, v odvážnějším duchu zaznívaly i některé nové premiéry rozhlasových her. Bylo to ovšem současně období, kdy nikdo nevěděl, odkud přilétne nějaká restrikce, nějaký zákaz, rozhlasoví pracovníci zkoušeli, co si mohou dovolit, přičemž tu a tam dostali, jak se říká, za uši.
Byla to doba, kdy víc než kdy jindy bylo potřeba postavení rozhlasové literární a dramatické práce, její význam v kontextu rozhlasového vysílání, před šéfy obhajovat. Ne vždy totiž šéfové v rozhlase chápali, že zejména oblast rozhlasové dramatiky patří mezi výlučnou doménu vysílání, sféru, která je u posluchačů neobyčejně oblíbená a která má v českých zemích dlouhou a kvalitní tradici. Snaha připomenout všechny tyto okolnosti byla jednou z hlavních pohnutek, z nichž v roce 1986 vznikl pořad, který pod názvem Pozvánka do archivu Československého rozhlasu soustředil ukázky z projevů těch, kteří v historii rozhlasu v oblasti rozhlasové hry něco znamenali, dále pak úryvky z několika významných rozhlasových her.
Z pořadu, který měl ve vysílání premiéru 9. prosince 1966, si uvedeme několik úryvků. Nechyběl v něm samozřejmě hlas doyena české rozhlasové dramatiky, dramaturga Dalibora Chalupy.
