Používání nástrojů gorilami v přírodě

3. duben 2009

Používání nástrojů u goril bylo v minulých letech pozorováno především v zajetí, v zoologických zahradách. Tato pozorování ale nejsou početná. Výjimkou jsou ovšem gorily v pražské zoo, kde bylo, díky projektu Odhalení, zaznamenáno za posledních tři roky skoro každodenní používání různých typů nástrojů z různého materiálu.

Doposud popsané aktivity spojené s použitím nástrojů u goril v zajetí jsou svázány především s potravním chováním. Jedná se například o použití větví nebo klacíků k dosažení pamlsku nebo jiné potravy. Gorily v pražské zoo ale často používají různé druhy nástrojů, ať už jsou to přepravky, koše, větve nebo dřevitá vlna. Umí je využít při agresivním chování, při stavbě hnízda, při výrobě polštářků na sezení, nakonec i pro zhotovování "bačkůrek", jak jsme již psali na stránkách Odhalení.

První pozorování použití nástrojů u goril v přírodě bylo publikováno v roce 2005 Breuerem a jeho kolegy. Samice gorily nížinné (Gorilla gorilla gorilla) v tomto případě použila klacek na zkoumaní hloubky tůně a pak jako hůl k přebrodění vodního toku. L. Wittinger a J. L. Sunderland-Groves v průběhu tři let studovali ekologii gorily nigerijské (Gross River gorilla - Gorilla gorilla dielhi) v horách Kagwene v Kamerunu. Za tuto dobu byly zaregistrovány tři případy použití nástrojů gorilami.

Gorila nigerijská (Cross River Gorilla)

První případ byl zaznamenán v prosinci 2004 při setkání gorily a člověka na travnatém palouku. Stříbrohřbetý samec stál ve vzdálenosti pěti metrů od výzkumníků, sedm dalších goril stálo za ním ve vzdálenosti 7 až 10 metrů. Čtyři z nich ustupovaly, tři další pak zůstaly se stříbrohřbetým samcem, který pokračoval v zastrašování překvapených vědců. Tyto tři gorily vytrhávaly plné hrsti trávy s kořeny a blátem a metaly jimi po lidech. Takto pokračovaly asi tři minuty. Házení bylo zjevně zacíleno na výzkumníky, ale nezasáhlo je.

Druhé pozorování bylo v dubnu 2005. Když se výzkumný tým vracel na základnu, potkal skupinu odpočívajících a krmících se goril na vzdálenost asi tak 8 až 15 metrů. Stříbrohřbetý samec lidi zastrašoval třesením větvemi a vokalizací. Skupina ostatních goril ale zůstala v klidu. Jen jeden, pravděpodobně dorůstající samec (sub-adult), žvýkal s plnou pusou. Pak se zvedl a z houštiny před sebou ulomil zhruba metrovou větev o průměru zhruba 15 cm. Hodil ji nedbale směrem k výzkumníkům, větev daleko nedolétla. Pak pokračoval jídle a pomalu odešel. Stříbrohřbětý samec ještě chvíli setrval ve výhružném předvádění a nakonec celá skupina pomalu odkráčela. Epizoda trvala asi 30 minut.

Třetí případ se stal v červnu 2005. Skupina odpočívala blízko lidské osady. Jeden muž z místní komunity se přiblížil ke skupině goril asi na 20 metrů. Protože byl hluchý, neměl vůbec tušení o jejich přítomnosti. Poté co je spatřil, chtěl se muž stáhnout. Gorily nevypadaly nijak znepokojeně, ale muž se, patrně ze strachu, snažil gorily zastrašit - začal bušit mačetou o zem. Teprve tehdy se gorily zvedly a začaly se k muži přibližovat. Muž po nich začal házet kameny, gorily na to zareagovaly až po chvíli - začaly vyškubávat trávu a házet ji směrem k muži.

Ve všech třech případech bylo použití nástrojů součástí demonstrace agrese. Podobné chování, kdy gorily házely kameny na návštěvníky, bylo zaznamenáno i v záchranné stanici v Limbe.

autor: Marina Vančatová
Spustit audio