Potrava v přenoskách
Krásné počasí v minulém týdnu umožnilo gorilám několik vycházek do přírody. Je to v tuto roční dobu mimořádná událost, ale vlídné počasí gorilám rozhodně nevadí. V pavilonu jsme dnes připravili jednoduchý pokus.
Schovat potravu a sledovat, jak se k ní lidoopi dobývají? To jsme v nejrůznějších verzích udělali mnohokrát. Dnes nás napadlo svázat provazem dvě přenosky a do nich ukrýt potravu. Kvůli bezpečnosti zvířat jsme použili silný motouz z přírodního materiálu.
Bylo jasné, že nejaktivnější bude jako vždycky Richard. A ten nezklamal. Po pár vteřinách váhání a přešlapování popadl spojené přenosky a začal pátrat, jak se do nich dostat. Rozvázat? Překousnout? Přetrhnout? Ne! Jak jednoduché řešení zvolil...
Popadnout, zvednout a prásk o zem. Spojené přenosky se polorozpadly a cesta k pochutinám byla otevřená. Richard debužíroval, okusoval jablka a přesvědčený o své nepřemožitelnosti si vylezl na špalek.
Na scéně se objevuje Moja. Blíží se k přenosce se zbylou hlávkou zelí. Prstíčky zkouší alespoň kousek odloupnout a přitom sleduje po očku svého obrovského otce. Stačí jeho jediný pohyb, odmítavý posunek a Moja mizí.
Dopadlo to jako vždycky - Richard všechno snědl a na ostatní nic nezbylo.
