Potíže s horami (pondělí 25. listopadu 2002)
Kateřina pokračovala i v minulých dnech v cestě. Oproti situaci, kterou jsme popisovali v pátek, uletěla víc než 250 kilometrů, z nich většinu jihojihozápadním směrem. V pátek večer byla na jihozápadním okraji Tarimské pánve (a tím i pouště Taklamakan) - a před ní se tyčila pohoří Kunlun a Karakoram. Troufne si je přeletět? A má šanci je přeletět? Dnešní ráno potvrdilo, že odpověď na první (a nejspíš i druhou) otázku je "ne". Kateřina o víkendu zamířila k severovýchodu...
O Petrovi vlastně nevíme a poslední úsek jeho cesty, který je zobrazen v mapách, je třeba brát s velkou rezervou. Jeho satelitní lokalizace jsou totiž velmi nekvalitní; s jistotou se dá říct jen to, že je někde v Afghánistánu. Navíc údaje senzoru pohybu by mohly naznačovat, že Petrovi se něco stalo. Máme velké důvodu k obavám...
Roman postoupil v Turkmenistánu na západ a je tak nyní v místech, kde byl už v říjnu. Dá se jen znovu zopakovat to, o čem jsme tu už psali - nejspíš je v zimovištích.