Populární rostliny
V posledních letech získávají na popularitě rostliny, které někteří nazývají durmany, jiní hovoří o brugmansiích. Jak to tedy je? V čeledi Solanaceae - lilkovitých - lze rozlišit dva rody - durmany a brugmansie. Rod Datura zahrnuje jednoleté byliny se vzpřímenými květy a osinatými plody. Z durmanů je nás je nejznámější druh durman obecný, zvaný též "panenská okurka", s lodyhou vysokou do 1 m.
V posledních letech se u nás staly velmi módními pokojovými rostlinami druhy rodu Brugmansia, známé jako "andělské trubky". Jsou velmi příbuzné durmanům. Víceleté keře nebo stromy v původní vlasti, v Americe, dorůstají výšky až 9 metrů, v našich podmínkách mohou dorůstat do výšky dvou metrů. Atraktivní jsou především jejich trubkovité voňavé květy, které jsou až třicet centimetrů dlouhé. Na rozdíl od durmanů jsou převislé. Jinak druhů v tomto rodu je již celá řada v široké škále barev. Květy mohou být bílé, žluté, zelenobílé, krémové, oranžové, fialové, modré, růžové, krvavě červené. Mohou mít i různé odstíny. Květy mají jednoduché, nebo jsou plnokvěté, objevují se i odrůdy s ozdobnými listy. Plody mají na rozdíl od durmanů hladké.
Víme, že durmany jsou jedovaté. Jsou jedovaté i brugmansie? Hlavní účinnou látkou všech durmanů i brugmansií jsou alkaloidy /skopolamin a některé další alkaloidy/. Všechny rostlinné části jsou jedovaté. S ohledem na jedovatost je třeba maximální opatrnosti. Jsou to nebezpečné halucinogeny; po podání způsobují do 15 minut pěnu v ústech a silné křeče. I při manipulaci s rostlinami je třeba si chránit ruce rukavicemi nebo si je hned umýt.
Jak můžeme brugmansie pěstovat? Brugmansie lze docela dobře pěstovat v místnostech, na balkonech, na terasách v různých nádobách - velkých květináčích, v samozavlažovacích truhlících, ve kbelících. Sám jsem si vyzkoušel pěstování na zahradě. Zvolil jsem žlutokvětou variaci druhu Brugmansia aurea, kterou je možné pokládat za základní. Pochází z And, přibližně od Ekvádoru po sever Chile. Jaké stanoviště brugmansiím vyhovují? Místo: Nejvhodnější je polostinné místo chráněné před větrem, kam svítí ranní i večerní slunce. To je velice důležité zejména při pěstování v omezených nádobách. Brugmansie vyžaduje slunné stanoviště. Při silném slunečním osvětlení svěsí listy, vadnou. Za horka je třeba rostlinu občas osprchovat. Vhodné jsou k tomu sprejové nádoby získané po spotřebování postřiku k ochraně rostlin. Nebo je možné nádoby s rostlinami dočasně přesunout do stínu. Brugmansii zasázenou na zahradě samozřejmě přenášet nemůžeme. Je však třeba ji častěji zalévat - jak přes půdu, tak i postříkat listy -, zejména za horka. Je to současně prevence proti sviluškám. Z tohoto pohledu bylo by jistě dobré umístit rostlinu do polostínu. Přesvědčil jsem se však, že dobré sluneční osvětlení má pozitivní vliv na množství nasazených květů. Při umístění na slunci však rostliny vyžadují každodenní zálivku. Zemina a voda: Celkově je vhodnější těžší zemina s přídavkem jílu.
Při pěstování v nádobách se osvědčuje speciální zemina pro balkonové a přenosné rostliny. V zahradních podmínkách použijeme kompost s vysokým obsahem organické hmoty s přídavkem jílu, nebo zakoupený rašelinový substrát, které dobře poutají vodu, neboť spotřeba vody při pěstování vzhledem k mohutnosti růstu je vysoká. Pokud rostliny necháme pár dní v době sucha bez zálivky, nastává vadnutí a ovlivní to i násadu květů. Mezi zálivkami by měl kořenový bal trochu oschnout. Při pěstování v nádobách je třeba dbát, aby kořenový bal nebyl podmáčen, proto je třeba z misek vylít přebytečnou vodu. V zahradních podmínkách je potřeba půdu občas prokypřit Z uvedeného důvodu je třeba, aby zemina byla přiměřeně propustná, nesmí se rozbahňovat. Výživa: Rostliny jsou náročné nejen na vodu, ale i na živiny. I když potřebují všechny živiny, velké požadavky mají zejména na dusík, hořčík a vápník. Dobře však reagují na listovou výživu, takže je možné rychle tyto živiny dodat slabým Kristalonem Start nebo výluhem ledku vápenatého. Na potřebu těchto živin nás rostliny upozorní odstínem barvy listů do žluta. Získání sadby: Sadbu získáme buď nakoupením v prodejnách či v supermarketech, nebo si ji vypěstujeme sami. Začátkem měsíce října před obdobím nízkých teplot jsem z kvetoucí rostliny odebral z konce větviček nekvetoucí krátké vrcholové řízky. Tři jsem zasadil přímo do substrátu a tři dal na dva dny do vody, jak někteří doporučují. Řízky zasázené přímo se ujaly všechny, z vody jen jeden. Brugmansie se žlutými trubkami /B. aurea/ si tedy může každý snadno namnožit v potřebném množství sám. Z truhlíků jsem je potom přesadil do květináčů. Velmi důležité je zvolit větší a vyšší květináč. Měl by to být květináč o průměru a výšce minimálně 20 cm. Pěstování rostlin během zimy je stejné jako u pokojových brugmansií. Teplota místnosti byla u mých rostlin kolem 12-14 stupňů, později jsem je přenesl do chodby a začátkem května do kolny k nezasklenému oknu. Rostliny jsem vysadil, jakmile pominulo nebezpečí mrazů. Ochrana rostlin: Durmany napadá několik druhů škůdců. Při pěstování v místnostech jsou to především molice. Ty můžeme likvidovat pouze chemicky. Speciální přípravek proti molicím je APPLAUD. Zajímavým přípravkem je MOSPILAN 20 SP, působící proti škůdcům jako neurotoxikant. V lahvi sprejového aplikátoru je sáček s účinnou látkou, po doplnění vody a promíchání můžeme proti škůdcům hned zasáhnout. Zásah je nutné podle potřeby zopakovat. Mohou se vyskytnout i jiní škůdci. Například proti mšicím je doporučován Pirimor, na svilušku Nissorun, proti třásněnce Talstar 10 EC, který učinkuje i proti molicím. Velmi nepříjemné jsou virózy, které se vyskytují u starších a málo vitálních rostlin. Takové rostliny je nejlepší zlikvidovat a nahradit novými. Občas najdeme poškozené listy od slimáků. Řez brugmansií: Brugmansii se nemusíme bát podle potřeby seříznout. Je to vhodné tehdy, když nám vyroste nežádoucí výhon. Můžeme seříznout i vegetační vrchol, pokud chceme, aby nám stonek rozvětvil.
V případě, že chceme ponechat brugmansii ve formě stromku do dalšího roku, je řez zcela nutným opatřením. Provedeme to v září nebo říjnu před stěhováním k zazimování nad prvním rozvětvením stromku, v místě, kde listy jsou asymetrické. Řezem nesmíme v poškodit vnitřní část s listy souměrnými. Současně odstraníme výhony vyrůstající z půdy a odumřelé větvičky. Přezimování: Rostliny v nádobách nebo po uvolnění z půdy můžeme přenést na suché chladné místo. Při nižší teplotě od 5-10 stupňů na suchém místě rostliny shodí listy a není třeba je zalévat. Druhou možností je umístit je do místnosti s menším osvětlením a s teplotou 12 až 15 stupňů. V tom případě je nutné pamatovat na slabou zálivku po celou zimu. Teplota nesmí být vyšší než 15 stupňů, jinak rostlina pokračuje v růstu a tím se zeslabuje. V místnosti nesmí být příliš vlhko, neboť vlhkostí příliš nasycený vzduch podporuje výskyt hniloby stonků i dalších houbových onemocnění.