Papež dokazuje, že Židé nemohou za ukřižování Ježíše
Nejvyšší představitel katolické církve napsal podrobnou teologickou studii, v níž dokládá, že Židé nenesou kolektivní vinu na ukřižování Krusta. Text je součástí knihy, která vychází příští týden ve Vatikánu. Pontifik ve své stati dokazuje, že za justičním omylem a popravou Ježíše stála pouze chrámová aristokracie a stoupenci povstalce Barabáše. Ten byl ušetřen, a místo něj šel na kříž Ježíš – přičemž podle některých starších textových verzí měl také Barabáš tehdy obvyklé křestní jméno Ješua, tedy Ježíš.
Benedikt XVI. v příslušné pasáži prostřednictvím biblických a teologických analýz vysvětluje, proč v Bibli není uveden žádný důvod, proč by měl být židovský národ jako celek zodpovědný za Ježíšovu smrt. Opačný výklad byl po staletí používán jako záminka pro pronásledování Židů. Papež v textu například rozhodně odmítl staletý a vžitý výklad Janova evangelia, v němž lze z inkriminované pasáže vyčíst, že svobodu pro protiřímského rebela Barabáše žádali „Židé“. „Jak by mohli být Židé jako národ u toho, když Pilát soudil Ježíše?“, ptá se Benedikt XVI.
Představu kolektivní viny Židů, která nadlouho zastínila vztahy mezi oběma náboženstvími, odmítl poprvé církve reformní Druhý vatikánský koncil v roce 1965. Rabín David Rosen, ředitel pro mezináboženské záležitosti Amerického židovského výboru, připomíná, že Vatikán vydal tehdy autoritativní dokument k této otázce pod názvem Nostra Aetate. Tento spis znamenal revoluci ve vztazích katolické církve s Židy. Uvádělo se v něm, že Židům nemůže být přisuzována vina za Kristovu smrt ani v tehdejší době, ani dnes. Benediktův text je však prvním případem, kdy se do falešné představy pustil s vervou a teologickou erudicí sám papež. Podle deníku Guardian je zvlášť významné, že studie přichází z pera německého papeže, který svými dobře míněnými, ale neobratnými kroky několikrát přispěl k napětí mezi judaismem a křesťanstvím. Rosen zdůraznil, že papežova slova mohou působit na věřící více než církevní dokumenty, zejména ty staré. Viceprezident Amerického svazu přeživších holocaust a jejich potomků Elan Steinberg řekl agentuře Reuters, že papež udělal velký krok kupředu. „Jde o odstranění staleté teologické základny antisemitismu,“ uvedl Steinberg.
Benediktova analýza se objeví v druhém dílu jeho zásadní teologické knihy Ježíš Nazaretský, která vyjde ve středu ve vatikánském nakladatelství. První svazek vyšel před čtyřmi lety a byl věnován úvahám nad ranými léty Kristova života a učení. Druhý díl, který vychází 10. března, se zabývá především závěrečnou částí Kristova života, jeho ukřižováním a vzkříšením, které jsou pro křesťanskou víru klíčové. Papež se ve svém rozboru pouští i do další kontroverzní věty, která byla v dějinách často využívána proti Židům. Podle evangelia svatého Matouše rozvášněný dav před ukřižováním volá: „Jeho krev na nás a na naše děti“. Benedikt XVI. však upozorňuje, že Ježíšova smrt neměla nikomu přinést trest, nýbrž spásu a smíření. „Ježíšova prolitá krev nikdy nevolala po pomstě a trestu – přinesla smír mezi člověkem a Bohem a mezi lidmi,“ píše pontifik. Vatikán upřesnil, že kniha vyjde v sedmi jazycích: německy, italsky, anglicky, španělsky, francouzsky, portugalsky a polsky. Podle informací Radio Vaticana by měla vyjít i v češtině.
Papež, který byl nucen zapojit se jako mladík v nacistickém Německu do Hitlerjugend, učinil ze zlepšování vztahů s Židy prioritu svého pontifikátu. Navštívil nacistický koncentrační tábor Osvětim v Polsku a izraelský památník holokaustu Jad vašem. Měl však také několik nedorozumění s židovskými skupinami, zejména v roce 2009, kdy zrušil exkomunikaci tradicionalistického katolického biskupa, jenž popíral rozsah holokaustu. Benedikt uvedl, že kdyby byl znal názory biskupa Richarda Williamsona na Židy, nikdy by nezrušil exkomunikaci, která byla vyhlášena v roce 1988, protože Williamson byl vysvěcen bez papežského souhlasu. Williamson je členem tradicionalistického bratrstva svatého Pia X, které odmítá část učení druhého vatikánského koncilu, zejména pokud jde o vztah k Židům. Židovské skupiny jsou rovněž pobouřeny tím, že Benedikt postupuje kupředu v procesu blahořečení papeže Pia XII., které je předstupněm svatořečení. Někteří židé a historici argumentují tím, že tento papež mohl za druhé světové války učinit více pro Židy. Jeho obhájci zase namítají, že válečný papež Židům pomáhal tajně, a vše vyjde najevo, až budou odtajněny archívy.
