Otevřený dopis z valdické věznice

19. prosinec 1989

Na rozdíl od života venku, mimo tyto zdi, kde všechno podstatné se už změnilo, tady se doposud nezměnilo nic, až na maličkosti. Naopak, vedení útvaru nepravdivě informuje vládu i vaše představitele, že zde hrozí nebezpečí vzpoury a násilí ze strany vězňů.

Valdice u Jičína
19. prosince 1989

Vážené občanské fórum!

Obracíme se na vás s žádostí o pomoc a včasný zákrok, neboť nás k tomu nutí vývoj událostí. Jsme vězni a odpykáváme si různé tresty odnětí svobody ve III. nápravně výchovné skupině ve Valdicích.

Rozhodli jsme se vám napsat v tuto pohnutou dobu, protože jsme se dozvěděli že informace o nás a o dění tady ve věznici jsou vám úmyslně zkreslovány tak, aby vznikl dojem, že jsme nebezpeční, že je nutné, abychom tu byli dále vězněni a hlavně aby se zdůvodnily represe a násilné sankce, na kterých tady byl a dosud je postaven režim.

Nejde nám o amnestii ani o urychlené propuštění na svobodu, neboť amnestie je forma milosti, kterou si nelze vynucovat. Těžko byste ale mezi námi hledali jedince, v jehož případě nebyl více či méně porušen zákon.

Na rozdíl od života venku, mimo tyto zdi, kde všechno podstatné se už změnilo, tady se doposud nezměnilo nic, až na maličkosti. Naopak, vedení útvaru nepravdivě informuje vládu i vaše představitele, že zde hrozí nebezpečí vzpoury a násilí ze strany vězňů.

NENÍ TO PRAVDA!!!

Logo

Někteří z nás se připojili ke stávce studentů, ale byly tendence je za to trestat. Také nám nebylo dovoleno přispívat na fond stávkového výboru studentů.

Z útvaru není už měsíc odesílána řádně úřední pošta. Máme hlad. Na amnestii G.Husáka nám doposud nebylo podáno vysvětlení a my nevíme, na koho se vůbec vztahovala. Jsme postihováni tvrdými tresty za nesmyslná provinění podle řádů starých desetiletí a vězeňských rozkazů, které nemají dnes už žádné opodstatnění. Nevíme, co s námi bude zítra. Proto se na vás obracíme jako na prostředníka a garanta spravedlnosti a žádáme kompetentní orgány, aby v respektu k základním lidským právům okamžitě vyhověly následujícím požadavkům:

1/ Aby byl umožněn vstup do věznice novinářům, televizi, představitelům OF a aby byla veřejnost pravdivě informována o tom, co se tu děje a dělo. Tento požadavek je pro nás velmi důležitý, neboť jeho splnění je zárukou, že se nadále bude postupovat v souladu se zákonem.

2/ Aby nám bylo umožněno sledování televize bez omezení a každému, poslech rozhlasu mimo dobu určenou ke spánku.

3/ Aby s okamžitou platností byli odveleni všichni příslušníci SNV, kteří jsou kompromitování násilným nezákonným jednáním v minulosti. A to zejména z vedení útvaru, z funkcí vychovatelů a pracovníků režimu, tedy z těch míst, kde přicházejí do styku s vězni a mohou o nich rozhodovat.

4/ Aby nám bylo umožněno psát na všechny úřední organizace bez rozdílu a aby nám tato pošta byla řádně a včas doručována.

5/ Aby bylo zrušeno časové omezení korespondence s rodinami a zkráceny termíny návštěv na únosnou míru.

6/ Aby bylo zrušeno ustanovení řádu výkonu trestu, podle kterého nám může být kázeňsky kráceno zákonné kapesné a aby nám toto kapesné bylo vypláceno ve výši 10 % místo dosavadních 5 %. Tento bod zdůvodňujeme zvýšením cen věcí základní potřeby za uplynulé desetiletí, kdy oněch 5 % bylo stanoveno.

7/ Zvýšit částku 600 korun jako nedotknutelného konta (tedy jediné částky, kterou nemůže nikdo vzít) na přiměřenou částku měsíčního vkladu ze mzdy. Aby se už nemohlo stát, že vězeň, který 15 let poctivě pracuje, dostane při výstupu 600 korun do života.

8/ Zrušit ustanovení řádu výkonu trestu, který umožňuje příslušníkům SNV použít jako prostředku k dosažení kázně a pořádku „hmatu, chvatu, úderu rukou, slzného plynu, úderu zbraní a služebního psa“. Toto ustanovení umožňuje běžné bití a násilí na nás prakticky beztrestně. Tyto prostředky by měly být používány napříště jen v případech ve výjimečných případech, jako je útěk nebo útok. Měl by o nich rozhodovat nejvyšší představený směny. Dosud se jich používá např. i při závadách typu drobky od chleba ve skříňce apod.

9/ Abychom byli ubytování podle platných předpisů. 10 osob má kupříkladu k dispozici necelých 12 metrů čtverečných. Je nás 10 na ložnici a máme pouze 8 míst u stolu, takže dva se u jídla nemají kam posadit. Aby nám v práci bylo zajištěno 8 hodin spánku (nepřerušovaného), což není dodržováno zejména při nočních směnách.

10/ Aby bylo zrušeno omezení finanční i časové při nákupech v ústavní prodejně. Toto omezení je živnou půdou pro spekulace a předražování zboží až o 100 %. Tím ještě zhoršuje nesnesitelné sociální podmínky vězňů.

11/ Aby byly zrušeny všechny praktiky nedůstojné člověka. Je to například provádění osobních prohlídek do naha, kdy si musíme všechny své věci, a to i jídelní nádobí, lžíce, potraviny a ostatní, odložit na zem, kde se šlape, plive atd.

12/ Aby na oddělení kázeňských trestů lidé nejedli asi 1 m od záchodu, který mnohdy ani nesplachuje. Aby nebyli donucováni ležet hlavou u WC a měli umožněnu alespoň základní hygienu. Aby v těchto prostorách nebyli nuceni ponechávat osobní věci mimo celu a nezajištěné, což je zneužíváno ke krádežím.

13/ Aby strava a zejména přídavky - tzn. svačiny nám byly vydávány nejen s ohledem na jejich cenu a tedy na stravní normu, ale především s ohledem na její použitelnost. Dostáváme například suchary a většina z nás už nemá zuby.

14/ Aby práv odsouzeného nebylo možno zneužívat k šikanování. Např. na vycházku jsou nuceni chodit i lidé nastydlí apod. Návštěva lékaře akutně je riskantní, neboť nemáme-li teplotu, jsme kázeňsky trestáni. Proto se každý snaží v takovém případě to přechodit a vznikají epidemie.

15/ Aby nám bylo umožněno kupovat noviny a časopisy z konta. V případě, že ho vězeň nemá, aby mu je mohla posílat rodina formou předplatného. Z kapesného totiž většina z nás sotva pokryje základní životní potřeby, mnohdy ani to ne. Na kulturu nezbývá.

16/ Aby ve výkonu trestu nebylo nadále praktikováno tzv. vojenské vystupování a chování včetně pořádkových příprav, pochodování, způsobu zdravení a vojenského jednání, čímž je sledováno pouze jakési moderní pojetí „nadčlověčenství“. Na rozdíl od ČSLA je totiž pouze jednostranné. Vězeň na pracovišti musí jít např. 10x kolem příslušníka, který má ruce v kapse, cigaretu v ústech a je opřen ramenem o zeď, musí ho 10x předpisově pozdravit smeknutím a připažením. Vězeň, kterému je 60 let, musí denně na vycházce, která je uzákoněna, aby se vůbec dostal na vzduch, tedy v zájmu zdraví, pochodovat jako dvacetiletý voják. Čemu takové militarizování věznic sloužilo, nevíme.

Převzato ze samizdatové publikace Informace o Chartě 77 č. 1/1990 (kráceno).

Spustit audio