Otázky a pokus o odpovědi (úterý 9. září 2003)
Otázek je spousta, ale dnes se budu věnovat jen dvěma z nich. První zní: Jak vůbec dokázala Altynaj uletět takovou vzdálenost? Ostatně to bylo první, co nás napadlo hned v sobotu večer. 675 kilometrů je skutečně ohromná vzdálenost, která se vymyká všemu, co jsme zatím u čápů zaznamenali.
Zůstaňme u předpokladu, že Altynaj neletěla před západem Slunce ani v noci. Pak měla na zdolání oněch 675 kilometrů zhruba 13 hodin. Z nich asi polovinu (ráno a dopoledne) patrně musela letět aktivním letem a během druhé poloviny mohla využívat stoupavých vzdušných proudů (ty se většinou vytvářejí až odpoledne). Jak jsme se mnohokrát přesvědčili, čápi při využití stoupavých proudů letí rychlostí 50 až 60 km/hod., někdy se však uvádí až 70 km/hod. To zahrnuje vystoupání do výše a následný klouzavý let. V aktivním letu čápi dosáhnou rychlosti cca 40 km/hod. - to je ovšem odhad; exaktně rychlost tohoto letu na delší trase změřena nebyla. Takže počítejme nejprve hodně minimalisticky: za 6,5 hodiny aktivního letu o rychlosti 35 km/hod. mohla Altynaj uletět 227,5 km a za dalších 6,5 hodiny letu při využití stoupavých proudů, kdy by průměrná rychlost byla 55 km/hod., by urazila dalších 357,5 km. To je celkem 585 kilometrů. Ale - jak už jsem napsal - to je minimální odhad. Když budeme počítat rychlost aktivního letu 40 km/hod. a "plachtivého" 60 km/hod., vyjde nám 650 km. Ještě jsme ale nevzali v úvahu počasí, především směr a rychlost větru v letové výšce Altynaj. Bohužel tato data nemáme k dispozici. Víme jen tolik, že Karaganda (leží poblíž míst, odkud Altynaj vylétala) hlásila v sobotu severovýchodní vítr o rychlosti nad 10 km/hod., ovšem při zemi. Kzyl-Orda, která je relativně nedaleko od cílového místa, pak hlásila bezvětří. Když budeme předpokládat, že i v letové výšce Altynaj byl přinejmenším stejný vítr jako při zemi, pak můžeme říci, že ji v prvním úseku její cesty "postrkoval". Čili: Altynaj oněch 675 kilometrů za denního světla skutečně uletět mohla. A dokonce je tu ještě malá rezerva.
A nyní druhá otázka, kterou už pojmu stručněji :-). Jak vypadají místa, kde se Altynaj zastavila? Jak je vidět z mapky, oba čápi se zastavili poměrně nedaleko od sebe. Altynaj ovšem není u Syrdarji jako Iristu, nýbrž u jezer Aščikol a Akžajkyn. I ona ovšem zvolila oblast s dostatkem vody - viz podrobná mapka v galerii. Je stále patrnější, že široké okolí města Kzyl-Orda na jihu Kazachstánu je pro čápy černé, ale jistě i pro další tažné ptáky, mimořádně důležitá. Přitom nejen, že tam není žádná rezervace, ale není uvedena ani v seznamu významných mokřadních biotopů.